Melancholická

20. září 2013 v 20:21 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Padla na mě melancholie. Jak už tak ostatně bývá zvykem. Začalo to včera večer, kdy jsem si dala skleničku burčák. Najednou jsem blogové známé začala vykládat detaily jednoho odpoledne. Všechno. Co se mi líbilo, co mě překvapilo, kdy jsem měla chuť něco říct a jak moc důležité pro mě takové chvíle jsou. Možná z toho vykládání a vzpomínání, možná z lahodného moku, kdo ví, měla jsem najednou chuť psát do maličkého okýnka chatu věty, které tam nemají místo. Nenapsala jsem je, díkybohu za to, ale naznačila.


Nálada pod psa pokračovala v posteli, kde jsem se zachumlala do veliké peřiny a našla místečko, které vonělo po něm. Brečela jsem jak malá holka. Šeptala jedno vyznání za druhým, omluvy a vysvětlení a brečela. Myslím, že jsem se probrečela do spánku. Tuším, že se mi něco zdálo, protože první, co jsem po probuzení uviděla, byly úplňkem ozářené larvy, hmyz a podobná havěť - na MOJÍ POSTÝLCE!!! V obvyklém stavu, tedy bdělosti, bych se je rozhodně nesnažila rukou smést na zem, ale začala ječet. Znova jsem usla a když se po pár minutách probudila, havěť - díkybohu - nikde. Ale úplněk si na můj ksicht svítil dál. Nevím, co tím sledoval, ale následující hodinu jsem nemohla spát, protože jsem byla prostě příliš líná a malátná na to, abych vstala a stáhla žaluzie.

Ráno jsem samozřejmě uvítala s oteklýma očima a náladou pod psa. Chtělo se mi zvracet a nejen metaforicky. Ale to se mi chce poslední dobou pořád, celý dny víceméně. Donutila jsem se vstát s tím, že budu muset něco dělat, jinak se zblázním. A tak jsem se najedla, vytáhla suroviny na bábovku a pustila se do pořádnýho úklidu pokoje. Bábovka se tak nějak dejme tomu povedla, jen vypadá postiženě a jakoby měla nádor. Úklid mě mírně uklidnil.

Vlastně bych teď měla být v pohodě. Jenže... Elwin je nepoučitelná a znova si dala skleničku burčáku. A tak kouká na fotky a brečí. A trochu přemýšlí. Okousanejma prstama hladí tmavší místečka na zápěstí. Co bude dál...?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 womm womm | Web | 20. září 2013 v 21:05 | Reagovat

Blog napísaný zaujímavo aj keď trocha stručne ;-) Aj keď pri takomto blogu asi dlžka nie je dôležitá. Čo sa týka bábovky.. myslím, že mi ľudia dajú za pravdu ak poviem, že je ako Quasimodo. Nejde o to ako vyzerá ale aká je vo vnútri :D...

-womm :)

2 Lauralex Lauralex | Web | 20. září 2013 v 21:31 | Reagovat

A takhle to začíná.
Teď už jsem totálně v hajzlu. A nepotřebuju k tomu ani burčák.

3 Adelaine Adelaine | Web | 20. září 2013 v 21:58 | Reagovat

Snad bude líp. Taky jsem se měla dneska hrozně. Všichni na mě řvali, já jsem řvala, a pak spala, abych na nic nemusela myslet. Teď budu asi celou noc hrát hry, abych se odreagovala.

4 mojetemnejsistranka mojetemnejsistranka | 21. září 2013 v 10:33 | Reagovat

"Tož si dejte něco tvrdého, třeba burčák."
"Nechcu, pane vrchní, po tem su smutná."
:)
Ale hlavu vzhůru, třeba je to jen podzimní depka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama