Schovaná

30. listopadu 2013 v 21:35 | Elwin Smaragdová |  Ich erzähle
Svět přestal vyhovovat, rozhodně nebyl místem pro život, alespoň ne pro tuhle chvíli. Zavřela okna a chvíli se dívala na šedivý a studený svět. Rozestlaná postel jakoby na ni volala a lákala do měkkých hlubin. Přemlouvání bylo tentokrát velmi krátké. Zbavila se brýlí a oblečení. Když procházela kolem zrcadla, věnovala odrazu pramalou pozornost. Vzala jeho košili, přičichla k ní. Konečně se trochu usmála, oblékla si ji a skočila do postele.


Studené hlubiny nebyly zrovna vřelým uvítáním, ale tentokrát jí to nevadilo. Zachumlala se do obrovské deky a celá se pod ni ukryla. Jako malé vyděšené zvíře. Jakoby snad mohla uniknout světu a jeho krutosti. Vmáčkla se do postele, tvář ve vůni košile, oči zavřené.
Teď byla klidná. Začala pomalu oddechovat, myšlenky si plynuly vlastní cestou a nijak se nevtíraly. Pro tenhle okamžik byla ochotná nechat všechny malicherné problémy být. Všechny bezvýznamné hádky a spory nechat odplout. A sama zmizet. Přestat existovat.
Anebo se změnit na sněhovou vločku. Být krásnou a dokonalou, jedinečnou. Zvolna se snášet k zemi, pozorovat svět a těšit se z letu. Dopadnout a stát se sněhem, závějí či popraškem. Anebo se hned rozpustit...

Když z ní stáhl peřinu s tázavým úsměvem, jen zavrtěla hlavou a políbila ho. Už zas mohla existovat. Byla zas sama sebou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cleo Cleo | Web | 30. listopadu 2013 v 22:41 | Reagovat

Tak tenhle článek se mi hrozně líbí! :) Máš rozhodně talent! :) Jen tak dál!

2 Kristýna Kristýna | E-mail | Web | 1. prosince 2013 v 17:21 | Reagovat

MOC HEZKÉ :)!

3 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 3. prosince 2013 v 22:11 | Reagovat

Vyhŕkli mi slzy do očí... Predstavila som si to a vyvolalo to vo mne veľa pocitov, ktoré mi chýbajú...
Moc krásne napísané!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama