Šibeniční humor

12. listopadu 2013 v 20:16 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Trochu si to zrekapitulujeme. 20.11., to jest příští středu, má Elwin písemnou zkoušku z německé fonetiky a fonologie (nic neumí, na přednášku nechodila - ani nemusela - ale rozhodla se, že na zkoušku půjde, aby si tenhle okruh odepsala od státnic). Státnice, začínají 13. ledna, tedy za 8 týdnů. Závěr? Hlavně nepropadat panice.


A musím uznat, že se mi to docela daří. Krom enormního vyčerpání, kdy mě ve snech pronásledují salamadři (díky, E.T.A. Hoffmanne), ve vlasech se mi usazují housenky a odmítají vypadnout (sny, realita díkybohu ne), jsem klidná. Absolutně klidná, minimálně na venek. Ještě nebrečím, neječím na celé širé okolí a nechci skákat pod vlak. Dneska jsem sondovala u kamaráda, za jak dlouho se lze naučit na bakalářský státnice. Chvíli přemýšlel, počítal, pak se podíval na mě, znova počítal (chytrej kluk, pochopil, že se ho ptá debil) a nakonec pronesl "měsíc". Uklidnil mě. Bohužel neví, že k těm státnicím mám 3 předměty a k jednomu mám "jen" materiály...

Ale k onomu humoru. Včera jsem seděla v knihovně, mírně zničená a snažila se soustředit na Schillerovu "Jungfrau von Orleans" (a nemyslet na jeho rty, vůni a tu neutišitelnou touhu... marně) (a ne, Schiller mě fakt nerajcuje). Objevila se kamarádka, která mě z onoho předstíraného studia zachránila. Má japonštinu a germanistiku, loni, když měla ještě červené dlouhé vlásky, jsme nad ní s dráčkem slintali. Teď, s krátkýma, už není tak *slint*, ale pšt. Sedla si, povídaly jsme si a nakonec se rozhodla, že do semináře půjde se mnou. Měli jsme být v učebně P10.
Pavlínka: Kde jste?
Elwin: Tam kdesi v temném rohu.
P: (smích) P10.
E: Péčko desítka.
P: Péčko...
E: No, péčko pro desetileté.
Smích.
P: To jako Hello Kitty?
E: Jasně. Kitty a králíček... (smích)... tajemství králičí nory... Kitty s králíčkem zkoumají mrkvičky...
(záchvat smíchu) (tímto se omlouvám všem, co mají rádi králíčky a hello kitty, nemyslela jsem to zle)

Dneska po mě má krásná spolužačka stříkla parfém. Chvíli jsem tak stála, pomrkávala v oblaku vůně a nakonec si sundala brýle a začala je čistit. Kamarádka stála, čekala na reakci. Tak jsem se usmála a dala jí pusu na krk. Nechápala. Vysvětlila jsem, že na ní to voní lépe. Začervenala se a spokojeně usedla do lavice.

Ale jo, Elwi se má fajn, jen si to musí připomínat. Že to všechno zvládne. Že nesmí plašit, že dá i tu zpropadenou fonetiku. Že se zítra ráno uvidí s dráčkem a bude moct líbat jeho heboučké rty. A že to všechno bude dobrý, dobroučký. A samozřejmě, zvládne zkoušku ze švédštiny v předtermínu, takže stihne do 13. prosince uzavřít bakalářské studium. Jistě... *šílený smích*
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ivet Ivet | Web | 12. listopadu 2013 v 20:37 | Reagovat

..."Že se zítra ráno uvidí s dráčkem a bude moct líbat jeho heboučké rty. A že to všechno bude dobrý, dobroučký."
Elwin, po tomhle setkání s heboučkým už přece nic doubrouččejšího neexistuje! :-D  ;-) :-)Tak neboj! :-)

2 Elwin Elwin | E-mail | Web | 12. listopadu 2013 v 20:45 | Reagovat

[1]: teď jsi mě tím "dobrouččejším" pobavila :D ne, fakt se tu směju, moc děkuju :)
jo, vono to setkání s dráčkem bude dobrý, ještě aby to bylo soustavně dobrý celej den :D ale děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama