Příliš malé boty a pohovor

16. června 2014 v 21:42 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Když jsem dnes jela do školy, byla jsem až nechutně klidná, protože to nejděsivější už jsem měla za sebou. Seděla jsem vedle kamarádky, povídaly jsme si, plkaly a fakt, že jedeme na přijímačky na navazující studium, nám náladu nekazil. Spíše kamarádčiny zítřejší státnice. Jakmile jsem po 15 minutách jízdy vstala, věděla jsem, že mám problém - příliš malé boty.


Vybírala jsem si je a nechápala, jak mi může být 39, když mám nohu 41. Ale prodavačka mě uklidnila, že to se stává a že navíc jsou to boty na klínku a kdesi cosi. No tak dobrá, líbily se a tak šly se mnou domů s tím, že je dostanu na Vánoce nebo tak někdy. Na Vánoce jsem je opravdu objevila pod stromečkem, zkusila si je a byla znovu nadšená, především z toho, že moje děsná ploutev v nich vypadá tak elegantně a drobně. Doslova Popelčin střevíček.

Prd střevíček, španělská bota. Ráno jsem si sice preventivně oblepila paty, ale to bylo málo. Cesta do školy mi normálně zabere 15 minut, dnes jsme se s kamarádkou šouraly, takže jsme šly půl hodiny a boty lehce tlačily, nebylo to nic nesnesitelného. Ve škole nás uvítali 4 spolužáci s tím, že slečny přenášely paniku jakoby jim za to někdo platil. Ne, vážně, takový stres jsem už dlouho nezažila. Jedna už za sbeou měla přijímací pohovor, tak jsme se jí hned ptaly, kdo nás v učebně čeká a jak to probíhá. Ve chvíli, kdy řekla, že se asi budou ptát na nějak státnicové věci, můj žaludek provedl ukázkový výmyk, který jsem nikdy nedokázala, protože prdel a tak obecně. Ale žaludek ho umí. Možná jsem to tehdy tělocvikářce měla říct a dostala bych aspoň 3..
Se srdcem v krku jsem nakoukla do učebny a pípla pozdrav, podala občanku a vypracovaný třístránkový projekt a čekala. Můj oblíbený doktor si to prohlížel a já si začala nadávat, proč jsem si to nezkontrolovala, že tam mám určitě bambilion chyb, protože já a německá gramatika. Následoval podpis a pak samotný pohovor. Ovšem v češtině, což je trochu nepochopitelné. Ale no tak, hlásím se na německou filologii, vyučovacím jazykem je němčina, tak co to má být?! Chvíli jsme si povídali o bakalářce, o tom, co s ní dál - fakt, že v tomhle opravdu pokračovat nebudu, jsem úspěšně zamlčela - a pak dotazy na případné vycestování, jazyky (úspěšně jsem tvrdila, že ó ano, umím francouzsky) a co bych ráda měla/ neměla na magisterském (nechci lingvistiku, chápete? NECHCI!!!). Po maximálně 5 minutách mě poslali pryč, že jim to stačí. Jo, mně to taky stačilo.

A boty tlačily a tlačily a tlačily, jakobych měla nohy v palečnici. Opravdu nechápu, jak mi v obchodě mohly být, křápy pitomé. Doma jsem je skopla s neskonalou úlevou.. teď už jen počkat na dopis o výsledku přijímaček. Oh můj Gotte...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 16. června 2014 v 22:23 | Reagovat

:D tie boty ti nezávidím a aukám tu za teba :D. Zajtra to bude chcieť nejaké pohodlné baleríny, možno tenisky, sandálky. Nechaj si ich oddýchnuť. Máš inak náročnú školu, že po štátniciach, ktoré si spravila excelentne, ťa ešte pozývajú na pohovor. Ja pevne verím, že ideš ďalej a skončíš ako Mgr. Elwin :) :) krásny večer a zajtrajší deň :) ♥

2 tardis-blue tardis-blue | E-mail | Web | 16. června 2014 v 22:41 | Reagovat

Pošly mi je, kočko <3 nějaké potřebuju, protože moje oblíbené balči se nějak rozešly a zbyla mi jen jedna :D  Nevim, jak se to stalo, ale je to tak :D

Jinak opožděně gratuluju ke státnicím :) byla jsem lehce mimo realitu - zítra v 9 zkouška, na kterou musím přečíst ještě 50 stran a stejně to nedám a za týden další, takže zmatkýýýýý :D No ale jsem ráda, že jsi to i v ¨mučkách¨ (odborný termín mojí maminky) zmákla :-*

3 Teeda Teeda | Web | 17. června 2014 v 0:14 | Reagovat

Čím víc jsou ti ukradení, tím víc tě obyčejně chtějí. Tak bych očekávala přijetí a ovace. Na boso, ale s grácií. .)

4 Barefoot Cinderella Barefoot Cinderella | Web | 17. června 2014 v 13:04 | Reagovat

Mišpulíne, máš štěstí, že jsem se včera tak zažrala do práce, že jsem tě nezačala shánět, jinak bych se fakt zlobila! :* Co se boteček týče... Pokud nad nimi nechceš zlomit hůl, opravdu hodně ti doporučuji namočit ponožky do vody, nasadit mokré ponožky, nasadit boty a chodit v tom doma dokud ponožky neuschnou. (Věř mi, mám takových železných botek asi 15, neboť na lodičky ulítávám :D :D )Co se přijímaček týče, usilovně jsem držela palečky a i dále je usilovně držím :* ale byla to fakt fraška, není-liž pravda...

5 Elwin Elwin | E-mail | Web | 18. června 2014 v 18:32 | Reagovat

[1]: no nožičky jsou zničené ještě dneska, takže chodím v nazouvákách :D jinak to prostě nejde :D
akože... náročná je, to áno, ale pohovor, vieš ako, na základě čeho mě přijmou nebo nepřijmou? Jsem z toho nesvá a lehce otrávená. Ale děkuju, andělská :* aj tebe krásné dny!

[2]: díky, má drahá :D díky díky! :D hele, tvoje balči ti daly kopačky, řekla bych :D :D :D

[3]: no to asi jo, zásadně už jen a pouze bosky :D

[4]: dobře, bobešu, až se mi nohy zahojí,  budu jak vodník Česílko pobíhat po bytě :D já ti věřím, to zas jako víme, že ty se v tom vyznáš a nejen v tom ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama