Jedna jediná knížka

16. července 2014 v 18:57 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Všechno to vlastně začalo děsně nevinně a vypadalo to jako úplně obyčejné shánění dárku na poslední chvíli. Dobře, relativně na poslední chvíli, protože mám pořád ještě tejden do onoho dne a navíc, dost pochybuju, že se i s dotyčnou mýtickou stvůrou v onen den, kdy nám zase bude na nějakou dobu stejně, uvidíme. No nic, to se zabíhám. Takže mi milovaný řekl, co že teda chce k narozeninám. Už to samo o sobě byl porod a to nejméně čtyřčat, protože dráček prostě nic nechce a on narozky neslaví a podobné kecy. Ale nakonec z něj tedy vypadl název knížky, já si to vygooglila a přichystala se na nájezd knihkupectví.


Jó, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Jednak je v poslední době opravdu nechutné vedro, takže už to, že jsem se vykopala z bytu, už to byla vrcholná oběť. Jako první jsem zalezla do oblíbeného knihkupectví, kde už dráčka znají (aby taky ne, když tam koupil celou sérii Zaklínače, že). Ale byla jsem zklamána, neboť knížka nebyla. Tedy, já ji neviděla, což ve výsledku nic moc neznamená. Nechala jsem to být a šla do dalších obchodů. V jednom jsem hledala asi 10 minut. ale protože jsem nemohla objevit, šla jsem k prodavačkám. Dvěma, velmi zaměstnaným (ha-ha-ha a i kdyby ne, kdo jim tam přišel udělat kšeft? Já. Takže se na zákazníka nedivám jak na ekl na podrážce, no ne? Ne, evidentně ne...). Minutu mě nechaly stát a pak se mě ta starší zeptala, co bych ráda. Hlavou mi proletělo nespočetné množství věcí, co bych ráda. Milion, sexy tělo, spoustu knih, orgasmus... Vysvětlila jsem jí, že sháním tu a tu knížku a jestli ji mají. Evidentně se jí nechtělo hledat a rovnou mi řekla, že ne, nemají. Vyjádřila jsem obdiv její paměti a přehledu přes všechny knihy a pak jí doporučila, aby se do toho počítače podívala, protože značně pochybuju, že žena jejího formátu čte sci-fi a tuší vůbec, co po ní chci. Ale že jestli ji to moc obtěžuje, nemusí tu práci dělat, protože na pracáku je lidí dost a ona se do té masy může klidně zařadit. Výsledek byl ale stejný, knížku nemají.
Značně naštvaná jsem obchod opustila s rozhodnutím, že tam už nikdy nevkročím. I kdyby se dělo nevím co. Bohužel, v dalších knihkupectvích jsem dopadla úplně stejně. Během putování za "svatým grálem" jsem stihla zmoknout, uschnout, zpotit se a znovu uschnout, protože po dešti prostě nebylo menší vedro, ale ještě větší dusno. A taky jsem měla chuť milovaného poslat do háje a koupit mu nějakou jinou knížku.
Nakonec jsem skončila znovu v onom oblíbeném knihkupectví a rovnou se zeptala u pokladny, jestli mají Neuromancera. Prý asi ne, ale kouknou se. No prosím, někde to jde... A že ho tedy nemají, ale jestli chci, objednají. Radostně jsem přikyvovala, že to bych opravdu moc ráda. Jenže... ouha. Knížka v ČR prostě není. Dotisk byl loni, teď už nikde nic není a kdy bude další, to se neví. A že je to moc mrzí. Tak jsem poděkovala a vysmahla.

Nový rozhovor, nové doprošování se a vztekání nad tím, že milovaný je děsně tvrdohlavý a že se mu na ty narozeniny taky můžu vykašlat. Ale to vlastně nechci, protože jsem milující partnerka a tak vůbec, navíc ráda dávám dárky. Nový rozhovor, noý autor, nová kniha. Takže zítra znova...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dustfinger Dustfinger | E-mail | Web | 16. července 2014 v 20:06 | Reagovat

Vôbec ti takúto situáciu nezávidím. Ja sa pre istotu radšej nikoho nepýtam, proste odpozorujem, čo danú osobu zaujme, čo sa jej páči, čo by podľa môjho názoru chcela, potrebovala, musela mať - a potom to proste kúpim. Pretože už sa mi párkrát (poďme nazvať osemnásťkrát "párkrát"...) stalo, že som si kvôli darčeku úplne zničila nervy.
Každopádne dúfam, že tie tvoje sú silnejšie a že tú knihu nakoniec niekde predsa len nájdeš, v respektíve že tvoj drahý nebude robiť obštrukcie pri otázke - čo iné by si okrem tej knihy želal :-)
Inak, musím ešte pripísať, že ma absolútne rozosmiala táto konkrétna veta (v respektíve zhluk viet): Minutu mě nechaly stát a pak se mě ta starší zeptala, co bych ráda. Hlavou mi proletělo nespočetné množství věcí, co bych ráda. Milion, sexy tělo, spoustu knih, orgasmus... :D

2 Lana Lana | Web | 17. července 2014 v 13:11 | Reagovat

Teda, v podobných situáciach som bola niekoľkokrát aj ja :D a to jednoducho vždy, vždy, vždy (zákon schválnosti), keď dlhšie pokukujem po nejakej knihe a nakoniec sa ju rozhodnem kúpiť mi povedia, že po a) nie je na sklade alebo po b) sa neplánuje dotlač a bude až bohvie kedy, ak vôbec bude, takže naozaj ti nezávidím tieto behačky po obchodoch, lebo s nimi mám tiež skúsenosť :D Inak musím súhlasiť s Dustfinger, tá veta: ,,Minutu mě nechaly stát a pak se mě ta starší zeptala, co bych ráda. Hlavou mi proletělo nespočetné množství věcí, co bych ráda. Milion, sexy tělo, spoustu knih, orgasmus..." ma tiež veľmi rorzosmiala :D

3 R jako racek R jako racek | 17. července 2014 v 21:59 | Reagovat

Jestli myslíme tu stejnou, tak se jedna nachází na aukru :-)

4 Elwin Elwin | E-mail | Web | 18. července 2014 v 17:13 | Reagovat

[1]: víš co, tvůj postup je skvělý, problém je, že drahá polovička je velmi tvrdohlavá (zdravím, dráčku) a odmítá číst mnou vnucované knížky, ač spadají do oblíbeného žánru. Takže v tomhle případě bych dárkem asi nepotěšila :D a jsem ráda, že tě ta věta pobavila, byl to účel :D

[2]: ale to je pak na mašli prostě :D 100 let člověk funguje bez touhy koupit si nebo někomu knížku, pak ho to najednou popadne a náhle se celý vesmír spikne a nejde to :D děsný prostě :D

[3]: ups? Už jsem objednala náhradní přání, ale děkuju! To je slovo Racka ;)

5 Barefoot Cinderella Barefoot Cinderella | Web | 18. července 2014 v 17:22 | Reagovat

Ježíši zlatíčko, doufám, že knížku číslo dvě jsi už sehnala! Takový maraton ti fakt nezávidím a řeknu ti, že máš docela prořízlou pusu, pokud jsi té prodavačce fakt řekla to všechno, co jsi sem vypsala o pracáku a podobných věcech :D a to vypadáš jako takový anděl... Styď se! :D <3 sice jsem tenhle příběh už jednou slyšela, ale tady je popsaný mnohem barvitěji, takže jsem si ho moc ráda znova přečetla! :-*

6 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 27. července 2014 v 21:22 | Reagovat

No musím čítať ďalej ako to dopadlo, že či sa ti to podarilo zohnať... :) inak, plne chápem. Ja som tiež osoba, čo rada druhým dáva darčeky a rovnako je schopná pre to zájsť až na koniec sveta - ako sa hovorí. :) idem pokračovať v čítaní zameškaného... ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama