Krátké, leč milé

18. července 2014 v 17:49 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Včera jsem zas po delší době vytáhla paty do společnosti, tedy ve společnosti kamarádky, se kterou jsem se příliš dlouho neviděla. Znáte to, sice jste ve stejném městě, ale tady vám do toho vleze škola, tamhle musíte odjet dřív, pak jsou prázdniny a logicky tábory a dovolené a nic není tak, jak si to člověk představuje. Každopádně, úplnou náhodou se setkání podařilo, protože slečna má v místě mého bydliště babi a dědu, takže jsme se konečně viděly.


Popelku znám už dlouho, osobně se známe rok, neosobně, přes blog, rok a kus. Je sice o 4 roky mladší, ale musím říct, že je na svůj věk dost vyzrálá a mám si s ní co říct. Jak už to tak bývá, párkrát jsme se pohryzaly, jednou docela vážně, ale vše se zvládlo. Mám ráda tahle přátelství, kdy člověk může sledovat, jak se vztah vyvíjí, posouvá a jak se mění lidé. A přesně to jsem včera sledovala u Popelky.

Za ten rok, kdy se chystala na maturitu, sváděla lehký boj s matikou (u toho jsem totiž byla, neb ji doučoval dráček a já si tam vždycky připadala jak debil, protože jsem totálně netušila, o čem se baví) a nakonec i se vztahem, za ten rok se z mladé a divoké maturantky stala slečna, která je inteligentní, chápavá, člvoěka vyslechne a řekne svůj názor na věc, slečna, která se snaží pomoct a která člověka nabije pozitivní energií. Prostě Popelka, sluníčko s havraními vlasy.
Viděly jsme se sice jen hodinku a půl, ale byla to neskutečně příjemná hodinka a půl. Ona se vypovídala ze zážitků z tábora, já povykládala storky o potencionální tchýni a rozloučila se se svou drahou, aby navštívila babičku s dědou, který je nemocný. Odcházela jsem od ní a musela se usmívat. Krátké setkání, které mě naplnilo pozitivní energií, to jsou přesně ti lidé, které chci mít kolem sebe.

Plus jsem dostala zase jednou tip na knížku, což je taky výborné. Protože, řekněme si na rovinu, El se poslední dobou utápí jen ve fantasy, na čemž není nic moc špatného, ale faktem je, že doba, kdy jsem četla literaturu krásnou - dobrovolně a s nadšením - je dávno pryč a dnes ve volném čase utíkám od toho, co ve škole číst musím. Což jsem se rozhodla změnit a Popelka mi k tomu dala další důvod.

Takových přátel více.
Má milá, budeš mi chybět, v té Praze daleké a veliké. Ale mám z tebe radost! :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dustfinger Dustfinger | E-mail | Web | 18. července 2014 v 19:28 | Reagovat

Takých ľudí mám rada - príjemných a usmievavých :-) Popelkin blog navštevujem veľmi často a vždy nedokážem uveriť tomu veľkému talentu, s akým sa tá mladá slečna narodila. Pretože písanie jej naozaj ide.
Ja som si cez blog tiež našla kamarátku. Začalo to nevinne, neskôr sme si vymenili facebookové adresy a spolu si píšeme už asi 3 roky. Bývame od seba približne 20 až 30 km, ale nejako sa nikdy na stretnutí nevieme dohodnúť. Snáď sa to už toto leto podarí :-)

2 Barefoot Cinderella Barefoot Cinderella | Web | 18. července 2014 v 20:02 | Reagovat

Awwwwwwwwwwwwwwww <3 <3 <3 <3 Ňuní já málem brečím jako krokodýl, hrozně jsi mě dojala! Neboj se, než do té Prahy odjedu, ještě se určitě uvidíme několikrát, protože za babi a dědou budu jezdit často. Nechápu, že jsem si neuvědomila už dřív, že to můžu vždycky spojit i s návštěvou tebe... Zlatíčko hrozně ráda jsem tě viděla... Ty jsi fakt přesně ten človíček, který pochopí naprosto snad všechno, empatičtější osůbku neznám a hodnější taky ne. A taky neznám nikoho, kdo by měl i z druhých takovou radost, jako máš ty. Do dnes vzpomínám, jak jsi oslavovala moji maturitu a přijetí na VŠ pomalu víc než já. Sluníčko, jsi úžasná a jsem děsně ráda, že nás ten blog svedl dohromady. A do Prahy za mnou někdy přijedeš na dovču a ne že ne!

3 Sugr Sugr | Web | 21. července 2014 v 20:28 | Reagovat

Krátké setkání, které tě naplnilo pozitivní energií?
Půjčíš mi Popelku? :-)

4 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 27. července 2014 v 21:27 | Reagovat

:) a pozitívne naladený bol aj tento blog drahá Elwin. Súhlasím však s tebou, že vieš o tom ako pri sebe máš istý typ človeka, ktorý vie dodať tvojmu životu chýbajúcu iskru. Tak to má byť... a vekový rozdiel? S tou kamarátkou, čo teraz trávim veľa času nás tiež delí 4 roky... buď ona je vyspelá na môj vek, alebo ja v jej veku stratená... :) na tom jednoducho nezáleží. Ak si s tým druhým rozumieš a vieš sa aj pohádať, je to skvelé.... ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama