Dostěhováno

4. září 2014 v 10:01 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Ne nadarmo se říká, že lepší je vyhořet než se stěhovat. A takové šesté stěhování, navíc po dvou letech a jednom měsíci přesně, to je prostě vopruz, pro všechny zúčastněné. Jediné, co snad uklidňuje, je fakt, že tentokrát je byt náš, konečně žádný podnájem, takže pro rodiče stěhování poslední. Mě jedno ještě čeká, velmi pravděpodobně, že, ale díkybohu asi ne v dohledné době, jinak bych se dobrovolně oběsila na svém zatím neexistujícím lustru.


Onen poslední podnájem byl celkem fajn, co se prostoru týče. Byt sice 2+1, ale obrovský, to se musí nechat. Tou největší nevýhodou - pro mě - byl průchozí pokoj, takže něco jako soukromí se opravdu nekonalo. Překvapivě rychle jsem si ale zvykla, jasně, byly okamžiky, kdy mě to děsně štvalo, ale více či méně jsem si na provoz navykla a neměla s ním problém. Další nevýhodou bylo zvýšené přízemí a fakt, že lokalita nebyla tichá, takže spát bez špuntů bylo pro mě nemyslitelné, noční prozpěvování opilích nadšenců patřilo k dennímu pořádku, stejně jako dramata o lásce, nemluvě o tom, že i když si jako vysokoškolák užívám delší prázdniny a kratší týden školy, nikdy bych se ráno nevyspala, za rohem totiž byla zvláštní škola a jako obvykle, 90% tvořili Romové a ti, jak známo, si velmi rádi - netvrdím, že ne pěkně - zpívají, čili pod mými okny prošla velká řada budoucích superstar.
Mimo jiné jsme taky neslyšeli, že paní vedle nás spláchla nebo jde luxovat. Jo, byl to svým, způsobem nesmírný luxus a na takové věci se zvyká dobře.

Oproti tomu náš nový byt je menší, mnohem menší, takže několik kousků nábytku putovalo na podpal a ke kontejnerům, protože do nového by se všechno nevešlo. Jedním ze ztracených kusů byla i moje knihovna a já byla smířená s tím, že nějakou dobu budu mít knížky na zemi, ale jakýsi regálek se objevil. Jsem překvapená, jak málo knížek mám, když jsme je balily, nadávaly jsme s maminkou, že máme knih zbytečně moc, teď bych řekla, že jich mám děsivě málo a je potřeba jejich množství minimálně zdvojnásobit.
Je zajímavé, kolik zvuků je v paneláku slyšet. Nehorázně hodně. Každé zakašlání, zaštěkání psa, spláchnutí... Vyvážením může být fakt, že z oken vidíme do polí a obecně vzato, poloha je nesrovnatelně klidnější. Ale špunty mám dál, protože pokojík sousedí s kuchyní a mamka je ranní ptáče. Trestuhodné!

Ze samotného stěhování mám několik poznatků.
1) První patro je děsně přeceňované. Když ho vyjdete s jednou krabicí, myslíte na to, jak budete mít sexy zadek. Ale když se táhnete po třicáté a s malým stolkem, modlíte se, abyste vylezli poslední dva schody a nedali si na hubu.
2) Dveře jsou děsně podceňované. Jakmile v bytě nejsou, uvědomíte si, jak moc vám chybí. Jojo, jsem jediná, kdo má dveře, plus samozřejmě vstupní máme :D ale firma, co nám je měla dodat před dvěma týdny tak trochu zklamala, zakázka se zatoulala a tak vůbec, prý se ozvou tohle pondělí, no sliby chyby, dveře nikde, firma zticha. To máte tak, když zaplatíte předem... Teď mamce blahořečím za sprchový kout.
3) Naše skříně rozhodně nejsou bránou do Narnie. Měla jsem totiž to výsostné právo každou vymýt a vyčistit a věřte mi, zadní stěny jsem prověřila tolikrát, že kdyby tam nějakej vchod byl, neodolal by mé urputnosti.
4) Mám příliš mnoho věcí na příliš malý pokoj, ale žádné se nejsem ochotná vzdát. Krize, přátelé, krize.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adina Adina | Web | 4. září 2014 v 11:07 | Reagovat

Je lepší bydlet ve vlastním... A zvuky od sousedů už jsou v panelákovém bytě v ceně, to si asi musíš zvyknout :-D
Ať se vám v novém pěkně bydlí :)

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 4. září 2014 v 17:32 | Reagovat

Teda Elwin stěhovat se 6x - to už by jsi zasluhovala metál! :-D Ale zase ti řeknu, stěhovala bych se třeba 60x, ale jednou by to snad bylo do vlastního! ??? Držím ti palečky ať si brzo zvykneš, ono se říká, že sousedy si nevybíráš a v paneláku bydlíme i my, takže vím, jaké to je. Ale..., AP bydlí také v paneláku a mají tam tak hrobové ticho, že když tam spím mám pocit, že všichni okolo už vymřeli! :-D  :-D

3 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 4. září 2014 v 18:21 | Reagovat

áno, áno... toto je kúzlo panelových bytov :) Mala som tú česť bývať v paneláku pekné tri roky... :D potom som sa vrátila do tehlového a nebolo to o nič lepšie - ver mi :D. Ale ako všetci tvrdíme - vlastné, je vlastné. A ja som nesmierne rada, že máte vlastné bývanie, je to tisíckrát lepšie ako dávať peniaze druhým s tou neistotou - dokedy.
Inak, malá izbička má svoje výhody :) ak si ju zútulníš,bude to tvoje čarovný kútik, ktorý neskôr budeš milovať so všetkým, čo tam budeš mať :). Príjemné bývanie v novom vám želám :)

4 Gabe Gabe | E-mail | Web | 14. září 2014 v 10:18 | Reagovat

:D Ja bývam na štvrtom a aj tak počujem opilcov čo idú domov, keď mám otvorené okno.
Ja som sa našťastie nikdy nesťahovala, ale viem si predstaviť, aká je to fuška. Ale nakoniec ste to zvládli a aspoň sa u nebudete sťahovať. :)
A čo sa týka malej izby, tak ako hovorí jessamine-rose. Majú svoje čaro, ak si ich zútulníš podľa seba. :)
P.S.: Prajem veľa šťastných chvíľ v novom byte :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama