Doctorovské Vánoce

18. října 2014 v 20:52 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Do těch prosincových svátků klidu míru, které sice spíše připomínají svátky stresu a neshod, do těch zbývá ještě hodně času. To ale neznamená, že musím nakupování dárků ponechat na úplně nejposlednější chvíli, jako tomu bylo loni, kdy jsem vážně skoro nic nestíhala, především tedy kvůli nedostatku financí. Tenhle problém letos vyřešen, díky vícero doučování, takže jsem měla na konci září v papírové krabici od úžasné švýcarské čokolády (mimochodem oříškové) dva tisíce a byla odhodlaná na ně nesáhnout, jedině v případě nákupu dárků. Což se dnes uskutečnilo.


S mamkou jsme vyrazily do města za účelem trochu jiným, totiž dokoupit chybějící části mého šatníku v podobě spodního prádla. Trochu jsem se děsila, jednak nakupování moc nemusím, druhak upřímně nechápu ceny. Za kousek krajky a mnohem více dírek občas prodejce chce nechutné částky. Ale asi bych měla mít radost, že mamka tenhle problém neřešila, popadla taťkovu kreditku (s jeho vědomím :D ) a šlo se nakupovat. Jasně, nic nemůže jít hladce, takže místo hledání vhodných velikostí jsme skončily u bot a já si překvapivě jedny našla, ale protože byly velké (a prodavačka pronesla magickou formuli "když do nich dáte vložku, budou akorát". Chápete tohle někdo? Proč si mám sakra do bot za 1200 dávat vložku? Za ty prachy by mi snad měly sednout, ne? Navíc to nebyly boty na zimu, ale na teď, takže silná vložka nepřichází v úvahu), odešla jsem bez nich. Nijak jsem tím ale neutrpěla, narozdíl od mamky, která je vzpomínala ještě cestou domů.



Když jsme se dopracovaly do obchodu se spodním prádlem a pyžámky, neskončila jsem v kabince jen já, ale i mamka, čímž byla dopřána značná úleva mému svědomí. Nesnáším, když za mě někdo příliš utrácí a sám si nic nekoupí, prostě mi to vadí. Takže jsem měla radost, když jsme správnou velikost našly obě a obě odešly se dvěma novými kousky. Maminka ještě zahlásila, že taťka nám každé jednu zaplatí k Vánočkám nebo narozkám. A já preventivně neodolala červenému kousku se sobíkem, pro tatínka. No co, trochu vánočního motivu v sprnu neuškodí :D


Naštěstí další zastávkou a vlastně téměř poslední bylo knihkupectví, moje oblíbené. Maminku jsem zaúkolovala u nových knih a sama spěchala do oddělení fantastiky, kde jsem marně hledala dvě knížky. Nakonec jsem se vzdala a zamířila k prodavači, který je mimochodem nesmírně milý a ochotný a hned mi všechno našel. Objevili jsme knížku jisté české autorky (vzhledem k návštěvám milovaného ji nemůžu zmínit) a protože zaujala i jeho, objednal rovnou několik kousků a domluvili jsme se, že se pro ni v úterý stavím. Tramtadadááá, vánoční dárek milovanému je na světě. Jeden z. A protože bude ve středu 22. a to značí věc jedinou, totiž rok a půl, neodolala jsem a koupila jistou kočičí drobnost, v následujícím obchodě doplněnou ještě sladkostí. Kdyby ještě stihla dorazit objednaná Tardis, výročí by bylo dokonalé.
Maminka nezklamala a vybrala si Nevěru od Coelha. Ač se bránila, knížka putovala ke kase a do tašky, protože já se pak nemíním potácet po městě a knihu hledat.



Mimochodem Tardis. Na čt2 už zase jede Doctor a Elwin tentokrát kouká od první série, čímž překonala samu sebe. Taky objevila kouzlo Desátého a znovupropadla Jedenáctému. A znovuseutopila v šílenství, o něco menším než loňský rok, ale o to pevnějším. Každou hodinu historické mluvnice moje poznámky začínají výkřikem "Allons-y!" a v diáři se objevují citáty a maličkaté Tardis. Magor, ale nikomu to nevadí, okolí už si zvyklo. Co je trochu trapnější, je fakt, že se v mém šatníku objevilo o něco více věcí v té správně modré, takže možná někdy připomínám onu budku. Jen výjimečně mě to trápí a to čistě jenom proto, že nemám oněch správně modrých věcí víc.


Když už jsme u toho Doctora, dneska (u dílu s kostkama) jsem přemýšlela nad tím, jak moc mě ten seriál dokáže pohltit a jak moc bych někdy chtěla, aby to nebyl seriál, ale dokument. Aby někdy, aspoň někdy, Doctor opravdu existoval, přiletěl ve své modré budce, která je uvnitř větší a vzal mě sebou za dobrodružstvím. Pokud by měl tvář Jedenáctky, nezlobila bych se. Ale i kdyby ne, jde o to.. hele, já vím, že je to jen skvělej seriál a nic víc, ale sakra, nebylo by fajn mít vlastního otrhaného imaginárního kamaráda, který by se k vám v dospělosti vrátil? Momentálně je můj život skvělej a nemám před čím utíkat, ale Doctor mě stále znovu vede k úvahám, že bych neváhala a šla pryč. Protože ono je to nebezpečí lákavé (obzvlášť ve společnosti Jedenáctky, jo, já vím, jsem děsná). Navíc ho mám povoleného, chachá! No... jo, víte.. s milovaným jsme si vyjasnili docela důležitý aspekt našeho vztahu.



"Samozřejmě chápu, že kdyby se u tebe objevil Matt, tak s ním budeš něco mít. Ale zároveň předpokládám, že ti nebude vadit, když si to rozdám s Karen."

Zdá se, že powerjoga bude něco, co mě definitivně nadchlo. Ne snad, že by plavání nebylo fajn, ale pocit po, ač jsem mírně zničená a zadýchaná a čas od času mě šíleně bolí některé partie, se nedá srovnat. Prostě šťastná a spokojená. Díky tomu, že se dá cvičit pod uni, je permanentka mnohem levnější a cvičení je i tak super. Protože upřímně řečeno, platit 100,-/60 minut je sice v našem zapadákově normální, ale ne úplně levné, alespoň tedy ne pro moji peněženku.
A možná, že do konce semestru budu moct kladně odpovědět na pravidelnou otázku své drahé polovičky. Totiž zda dám nohu za hlavu.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 18. října 2014 v 21:32 | Reagovat

Uz som Ta dho necital, o to väcsiu radost som mal z Tvojej spravy. Vsetko najlepsie prajem.

2 Wax Wax | 19. října 2014 v 8:59 | Reagovat

:D  :D Konečně mě někdo hezky pobavil. Tvůj článek se čte moc hezky a jak jsi začala mluvit o Doctorovi :D :D Každopádně, volba dobrá, ale pro mě bude nejlepší vždycky CHristopher :3

3 stuprum stuprum | Web | 19. října 2014 v 17:54 | Reagovat

Za kousek krajky někdo by dal život. :)

4 Elwin Elwin | E-mail | Web | 19. října 2014 v 18:42 | Reagovat

[1]: děkuju, mein König a Danke auch za komentář ;)

[2]: tak to jsem ráda, že jsem pobavila a že se dobře čtu :D fakt je tvůj favorit Christopher? :D tyjo, ten je asi nejvíc šílenej ze všech :D

[3]: to je pravda :D

5 Em Zet Em Zet | Web | 22. října 2014 v 15:51 | Reagovat

Obdivuju tvou vůli nechat peníze v krabičce nedotčené. :-D :D

6 Cleo Cleo | Web | 22. října 2014 v 21:08 | Reagovat

Já si dávám vložky tedy jenom do bot, ve kterých chodím dlouhé pochody. Jinak mi to přijde jako zbytečnost.

7 Sugr Sugr | E-mail | Web | 28. října 2014 v 14:18 | Reagovat

Hezky se to čte Elwin - díky! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama