O hledání toho pravého... diáře

28. října 2014 v 18:30 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Je to boj, každý rok ukrutnější a strašlivější. Každým rokem se totiž vyrojí mnohem více zákeřných nepřátel, kteří se pod rouškou barev snaží ukrýt absolutní nepoužitelnost. Ale já jim vždycky ukážu, zač je toho loket a nikdy se nevzdávám a hledám dál a dál, dokud nenajdu ten pravý a jediný vhodný diář. Totiž dva diáře.


Nic není jednoduché a moje představy o dokonalém diáři jsou jasné. Potřebuju dva, jeden malý, do školy a na všechny nutné úkoly a doučování a poznámky, druhý větší, A5 formát, který používám jako deník, už 6 let mimochodem (a je to někdy sranda, číst si staré zápisky, ale jenom někdy). Ten druhý se sehnat ještě dá, přece jenom, stále existují diáře, které mají na každý den stránku a jejich řádky nejsou tak nechutně úzké, takže musíte psát přes dva a to se vám pak zase na stránku nevejde tolik informací, jenže když píšete do těch prťavých linek, potřebujete lupu. Ach jo prostě. Takže jsem loni i letos oznámila mamce, že jestli mi chce dát nutně něco užitečného k Vánocům, tak takový a takový diář a budou spokojené obě strany. Loni to vyšlo, letos prý vyjde taky.

Ovšem ten malý, to je, přátelé, to je síla. Loni i předloni jsem to vyřešila furiantsky diářem s Ovečkou Shaun. Uvnitř byl totiž nejen vrchlně roztomilý a plný infantilních obrázků (které mě mimochodem držely nad hladinou zoufalství), ale taky měl správně široké řádky. A NAVÍC byl od září do prosince následujícího roku, čili na dostatečně dlouhou dobu.
Akorát letos jsem si řekla, že už bych mohla vyrůst, aspoň maličko, takže už žádná další ovečka Shaun. Nejsem si úplně jistá, jestli mi to za ty nervy stálo, ale dobře. Papírnictví i khikupectví patří k mým nejoblíbenějším obchodům, takže mi nevadilo navštěvovat je více. Co mi ale vadilo, byly diáře.
Diáře Albi, prosím pěkně, jsou sice krásně barevné a vzorů a motivů mají cirka bambilion. Ale patří do kategorie "nechutně úzké řádky". Dobře, jsem si plně vědomá toho, že jsem děsivě náročná a že by nejen můj život byl mnohem jednodušší, kdybych nechtěla něco, co se skoro nedá sehnat. Ale já to CHCI! A když něco chci, tak si to najdu.

Našla jsem, mimochodem. V olomouckém Neoluxoru v OC mě spasili. Bylo to asi takhle...
Probírám se spoustou Albi diářů a začínám zuřit. Najednou se vedle mě zjeví prodavač s tričkem Le petit jedi a dotazem, jestli mi může pomoct. Nejdřív jsem ho chtěla odmítnout, ale pak jsem si to rozmyslela.
"Víte, sháním diář..."
"Jo, to jste tu dobře," pohledem přejede vystavené diáře.
"No jo, jenže, víte - jééé, máte super triko!"
"Díky!"
"A s tím malým spratkem nemáte diáře?"
"Ne, ty maj jinde."
"Hmm, no jo. Tak jo, hele, koukněte. Tady tyhle diáře mají moc úzký linky, kdo se do toho má vejít prostě? Já se do toho nevejdu. A tyhle jsou zase na ležato a to se mi taky nelíbí. Potřebuju něco jako tady má ovečka Shaun, ale už nechci Shaun, rozhodla jsem se, že budu velká."
*prodavačův povzdech* "Aha, tak já se Vám kouknu, jo?"
"Děkuju moc, hele, koukněte, já vím, že je to hrozná píčovina, ale prostě.."
"To jste řekla VY!"
"No jasně, že jsem to řekla já."
Prodavač se supercoooool tričkem hledá a znova skončíme u značky na A.
"Hmm... a nemáte něco s Doctorem?"
"Jako Who?"
"Nooo?"
"Diář ne, ale knížku máme."
"Fákt? Hustý hustý... ale Vy ji máte anglicky, co?"
"Né, česky, chcete se kouknout?"
"Jasně že chci. Veďte mě!"
Osáhávm knížku a říkám si, že to prostě není fér, protože u sebe nemám dostatek financí. Náhle se za mnou ozve volání.
"Slečnooo?"
"Noooo?"
"Máte ráda Pána prstenů?"
"Mám, ale musí tam bejt Aragorn."
"Dobrý, ten tam není, von je to totiž Hobit."
"Ale i Hobit je cool."
"Koukejte, tady to je. Tady máte vážku, jo? Tady je taky vážka," listuje diářem, "aha, vona je ta vážka všude. No vidíte to, všude je tahle vážka. Akorát ty sloupečky jsou svisle no. A to Vy nechcete."
"Ukažte?" Prohlížím si diářem a pak ho prozřetelně otáčím na cenovku. "Jenom 150,-? To je cool."
"No že jo?"
"Tak víte co? Já se sem stavím... hmmm... máte otevřeno v pondělí?"
"Máme."
"Jste nejlepší. Tak já sem přijdu v pondělí s dostatečnou finanční hotovostí, jo?"
"Tak přijďte no. Jo a slečno?"
"Noooo?"
"Koukejte," podává mi Moleskin Hobita.
"No jo, ale ten je zas zkurveně drahej."
"Slečno, Vy jste ale sprostá."
Krčím rameny. "Pradon. Tak v pondělí!"

A včera jsem svůj slib splnila.
"Milovaný, koukej, tady je vážka, všude je vážka."
"Dobrý den, jste nám minule zvedla náladu."
"Fákt? Jsem se bála, že z toho budete mít újmu, jak jsem byla sprostá."
"Né, to je dobrý, jsem to hnedka všechno zapomněl."
"Tak to je super. Tak já sit eda vemu toho Hobitka."
"Vy se pořád usmíváte, slečno, jak Vy to děláte?"
"Já nevím. A koukněte, mám to pro Vás i přesně."
"Teda, Vy se lepšíte!"
"Dělám, co můžu, znáte to. A dneska je dobrej den."
"Však počkejte, až budete v práci."
"Jé, to nespěchá. Já budu snad ještě 6 let studovat."
"A pak pracovat."
"No to teda nene, zůstanu na akademický půdě, víte?"
"Aha, tak já budu rentiér."

A tak jsem odešla s hobitím diářem, protože jsem se rozhodla, že se obětuju a budu mít super cool hobití diář s vážkou.


P.S. Kdyby se tohle náhodou dostalo k někomu, kdo má nějaký vliv na plat toho prodavače s Petit Jedi, tak mu plat zvedněte, jo? Je děsně super!!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 28. října 2014 v 19:28 | Reagovat

Ohledně diářů je to svízel, takže jsem z toho vždycky nakonec degradovala a mám prázdné linky, žádné označení dat a podobné "vymoženosti". I když se mi tento rok stalo, že jsem dostala reklamní diář dárkem s motivy tureckých květin. Píšu si do něj akce, plány, schůzky (mám taky milion notýsku pro každou pí--- blbost ^^") má široké řádky tak akorát pro každý den a je dvojjazyčný (anglicky a tedy turecky), u každého týdne je krásná fotka nějaké kytky s popiskem v těchto jazycích, je to kvalitní papír a vzadu asi dvacet stran na poznámky, ach... už nikdy na takovej nenarazím, aspoň, že trvá ještě jeden týden v lednu *slintá*
S tím prodavačem to muselo být zajímavý, ale aspoň se nenudil, no :-D

2 Em Age Em Age | Web | 28. října 2014 v 19:30 | Reagovat

Ten dialog je kurva vtipnej. :D

3 sugr sugr | E-mail | Web | 28. října 2014 v 20:40 | Reagovat

A sakra, já myslela, že "hledání toho pravého" pojednává o nějakém "On"! :-D

4 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 29. října 2014 v 13:45 | Reagovat

Já teda musím říct, že mě ty albi dostačujou - přesně to, co je tady na obrázku - ty malý. :) Já tam toho stejně moc nepíšu, jedině termíny ve škole a pak přes turistickou sezónu šichty v práci, tak je to pro mě akorát. A ty jejich motivy? Ty miluju! :D Jinak le petit jedi vypadá na sympaťáka.

5 Elwin Elwin | E-mail | Web | 29. října 2014 v 17:01 | Reagovat

[1]: juuu, to zní dobře :) takovej diář je určitě krásnej, na druhou stranu, jak sama píšeš, mizérie toho, že takovej druhej asi neseženeš :D

[2]: no jo, smáli jsme se všichni :D

[3]: hej Sugr, já ti nevím :D myslím, že článků o mém dokonalém milovaném tu je tolik, že další nepřipadá v úvahu (ač už ho plánuju :D ) :D

[4]: jako jejich motivy jsou 100% k zulíbání, to je pravda :D a když se do toho vejdeš, tak proč ne, že jo :D
jo, sympaťák to byl :D a bžunda s ním byla taky :D

6 Zuza Zuza | Web | 29. října 2014 v 21:02 | Reagovat

Jak tak čtu (nejen) ten rozhovor, tak trochu doufám, že se staneš spisovatelkou, protože se tu momentálně dosti bavím :D
Jinak letos ses jako zákeřný nepřítel vyrojila ty, já do teď existovala s diářem z Luxoru za stovku (letos infantilní s kočičkama, už jsem tam o víkendu stála u stojanu a snažila se nepodlehnout nutkání pořídit si na příští rok ten samý :D ) a teď najednou koukám na všechny ty skoro třiapůlkrát dražší, ale Hobití, s Darth Vaderem a podobně, achich ach :D

7 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 29. října 2014 v 22:42 | Reagovat

pobavila som sa :D ... netušila som, že zháňanie nového diára je tak náročné :D. Totiž, moja kamarátka používa diár a presne na to isté na čo aj ty. Ja nie. Veľakrát som mala nutkanie si také niečo zaobstarať... aj sa tak stalo a potom to aj skončilo. :D
Ale toto ma naozaj veľmi pobavilo... v každom prípade, ak je to ozaj ten diár, ten posledný, čo si si vybrala tak súdim podľa obalu, že vyzerá ozaj veľmi veľmi dobre :).

8 Teeda Teeda | Web | 30. října 2014 v 22:48 | Reagovat

Já jsem k moleskinu přešla pro tu volnou stránku, co mají vedle týdne v těch tenčích diářích. Vejde se tam spousta super věcí. Na diáři nemá smysl šetřit. Vytahuješ ho všude po celý rok, je to věc, kterou používáš denně a zároveň je tvou nejčtenější knihou. Takže, za mě palec nahoru. Taky jsem na něj koukala, ale jedu si v tom s Malým princem, no.. :)

9 Kika Kika | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 10:56 | Reagovat

Takový supercool prodavače mám vždycky nejraději. A taky jsem byla pomalu každý druhý den v psychiatrické léčebně z těch příšerně malinkatých a úzkých řádečků, ale protože se mi nikdy nepodařilo sehnat diář mých požadavků, musela jsem si zvyknout :D

10 bludickka bludickka | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 22:17 | Reagovat

Pobavila jsi mě :) Koukám, že se toho nebojíš :) A prodavač byl opravdu ochotnej.. já bych napsala do toho knihkupectví pochvalu, aby si ho víc vážili :) S diářema mám taky problém. Nejvíc mi vyhovoval asi mamadiář. Jenže teď bych radši něco menšího. Další diář byl teda ještě většího formátu a ten jsem si vyráběla vlastnoručně, protože jsem nemohla sehnat nic, co by se mi líbilo. Byla jsem zvyklá tam lepit vstupenky z akcí a podobně. Ale ten diář se už asi v půlce roku stal těžkej a začal mě štvát :D :D Tak teď jsem si koupila od září až do prosince 2015 asi takovej jako si měla s Ovečkou, akorát s užšíma řádkama - je žlutej a na něm je nějaká holka, je takovej puberťáckej, ale jinak mi vyhovuje :) Hlavně jsem chtěla mít jeden týden na dvoustranu. Z čeho nejvíc šílím je, když na sobotu a neděli je míň prostoru než na všední dny. To tak má hodně diářů a to fakt nechápu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama