O rok více

13. prosince 2014 v 16:47 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Pokaždé jsem k lidem starším tak trochu vzhlížela, říkala si, že toho už tolik znají, zvládli toho tak moc a já jsem oproti nim pískle. Na gymplu jsem koukala na oktávány a připadala si prťavá. Netvrdím, že jsem celých 8 let chodila při zdi, ale víte jak, určitý respekt tam byl. A hlavně jsem si říkala, jaká to bude paráda, až mi bude taky tolik, že budu velká a rozumná a chytrá a tak. Na výšce se tohle lehce setřelo, ale přesto na mě působili starší, nejdřív hlavně depresivně. Ono když se od druháku na seminářích potkáváte i s těmi, co mají před sebou magisterské státnice, hodně to s vámi zamává, minimálně co se vlastního hodnocení týče. Pomalu jsem nedala dohromady německou větu a oni mluvili tak plynule, složitě, úžasně, s přídechem, dialektem... prostě WOW! A pak jsem se nějak dostala i do jejich věku.


Tenhle týden jsem oslavila čtyřiadvacítku. Jednak mě to číslo maličko děsí, protože za rok to bude čtvrtka století. Ne že bych si připadala nějak extrémně stará, to ani ne, ale přece jenom, i kdyby se člověk koukl na věkové zastoupení tady na blog.cz, tak nepatřím do většiny. Ale hlavně mě znervózňují dotazy, co si se svým věkem spojuju. A co si s ním mám jako spojovat?

Jasně, moje máma byla v mým věku pracující člověk, seznámila se s tátou a tak nějak na mně zapracovali. Okej, já mám svého Milého, ale na malých dráčatech se ještě pracovat nebude, protože sakra, minimálně 5 let na škole ještě budu. (Doufám, poté, co jsem si včera přečetla důkladně informace o magisterských státnicím, udělalo se mi hodně špatně a šíleně jsem se asi 5 minut smála. Mám pocit, že něco takového fakt nemůžu dát.) Takže ne, nejsem výdělečná, nebydlím sama, nemám děti a doufám, že ještě nějaký ten pátek mít nebudu.

Dokázala jsem něco super žůžasného? Ani bych neřekla, panstvo. Pokud nepočítáme otištění ve sborníku a dvakrát článek v MF DNES (na což jsem fakt pyšná), popřípadě tedy to, že si před jméno můžu připsat Bc., ale připište si to tam, když píšete maily lidem, kteří jsou Ph.D., prof. a tak. To je z mýho pohledu tak děsně trapný, že snad jediný místo, kde to mám, je STAG a nová občanka.
Jenže velikáni fyziky a matiky (jak mi můj Milý často připomíná) už v tomhle věku měli svá největší díla. Jasně, já nikdy nebudu velikán takového oboru, to je jasný už několik let. Na druhou stranu to neznamená, že bych třeba něco nemohla dokázat. Jako třeba vydat knížku, jo. Jako třeba Temnářka. Ale sakra, vždyť já už ani nevím, jestli to je přesně to, co chci. Spíš bych se raději schovala v drobném písmu jakožto překladatelka. Je to ale něco velkého? Pro Ferdu zvaného Ameise rozhodně, pro lidstvo nikoliv. Na druhou stranu, na spásu lidstva jsem nikdy moc nepomýšlela a jako J.K. se necítím, takže pochybuju, že do toho praštím v 33 a začnou se dít divy.

Nespojuju si se svým věkem nic, krom mírného překvapení, že je mi tolik. Nepřipadám si dospělá, závratně chytrá (protože sakra je pořád tolik knížek, které jsem nečetla, tolik autorů, o kterých jsem neslyšela, tolik věcí, které neznám) a rozhodně si nepřipadám moudrá. Měla bych ale být?

A co vy, co si spojujete se svým věkem, potažmo s tím mým? A co chcete dokázat, kam dojít? Anebo je cílem vaše cesta? :)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Adina Adina | Web | 13. prosince 2014 v 17:14 | Reagovat

Super článek... Máš nejvyšší čas začít zachraňovat světový mír a krmit hladovějící děti v Africe. :-D
I když můj věk už také začíná číslicí 2, stále si připadám jako dítě... Natož mít sama ještě děti :D

2 Zuza Zuza | Web | 13. prosince 2014 v 22:58 | Reagovat

Všechno nejlepčí! :)
S tím respektem z oktavánů na gymplu jsem to měla stejně. A když byl z člověka najednou oktaván, stejně si připadal pořád jaksi maličkej nebo alespoň né tak respektováníhodný jako ti oktaváni dřívější.
S mým věkem (20) si asi nespojuju nic zajímavého. A s věkem tvým, což je zároveň i věk mého přítele si spojuju leda to, že bych tou dobou chtěla jako vy taky být aspoň ten bakalář, i když s přicházejícím prvním zkouškovým se mi mé vyhlídky zdají dosti nejasné :D Radši se nesrovnávám s tím, co v jakém věku kdo dělal či dokázal. Bohužel má skorotchýně asi trochu porovnává, takže jsem se nedávno u příležitosti mých narozenin dozvěděla, že bychom si měli s přítelem pořídit dítě nebo psa, aby se náš vztah někam posunul.. Já si radši nejdřív pořídím aspoň ten titul. A bydlení.
Jinak myslím, že i kdybys byla někde malým písmem napsána jako překladatelka, může to být něco velkého. Například nedávno vyšel česky Kvítek karmínový a bílý, jehož překlad lidé velmi chválí (ve fejsbůkových literárních skupinách, kde si tu chválu jako bonus onen překladatel i čte) a dokázat něco takového by mi asi stačilo, no. Pravdou je, že tu knihu prý překládal jedenáct let, ale očividně se to vyplatilo

3 Xerodoth Sigmius/KayW Xerodoth Sigmius/KayW | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 10:35 | Reagovat

Pff, člověku je tolik, na kolik se cejtí a já se nikdy nedostanu přes osmnáctku, i když jsem jí přesáh -_-. Ale úřady to prostě ne a ne pochopit. Co se týče ambicí, je to samé "Dnes to, a zítra celý svět!" Ale pak se ozve kamarádka prokrastinace s tím, že zítra je taky den. Na druhou stranu se můžeš kochat myšlenkou, že jsou někteří lidé, co mají nižší vzdělání než ty a mohou k vzhlížet pro změnu k tobě.

4 M. M. | Web | 14. prosince 2014 v 21:03 | Reagovat

Tak ja som pred vyše mesiacom dosiahla vek 19 a je to až desivé, že ten čas tak strašne rýchlo letí. Pamätám si ako som mala 13 a chcela mať už 18 ako moji kamaráti. Chcela byť vždy staršia, vždy som si myslela, že som dospelejšia ako môj vek, a teraz sa cítim občas ako malé dieťa a občas ako 40 ročná žena, ktorá už nevládze. :D

5 Simix Simix | Web | 14. prosince 2014 v 21:20 | Reagovat

Znám některé osmnáctileté, co se už považují za starý ...
Mě ude za rok osmnáct ,... příjde mi to už vcelku dost, to jo ... život rychle utíká ... brzo tu bude maturita..no jéje.
Čekala jsem, že lidé jsou v osmnácti už rozumní, ale někteří toho rozumu moc nemají ... počítám se mezi ně ...

6 Teeda Teeda | Web | 17. prosince 2014 v 23:58 | Reagovat

Uvažujeme odobně. Zrovna minulý týden jsem oslavila své. A pocity jsou to rozporuplné.

7 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 19. prosince 2014 v 22:25 | Reagovat

Drahá Elwin, aj keď dosť oneskorene, predsa len ti želám všetko len to najlepšie k tvojim narodeninkám. Hlavne veľa splnených prianí a láááásku čo hory prenáša. Vek ťa desiť nemusí, mám o päť rokov viac ako ty, ale rozhodne som nič tak veľké nedokázala. Ono to čo má v živote prísť, to jednoducho príde a čo nie, tak to v našom živote byť nemalo... skôr som za to: užívaj si. Dnešok, zajtrajšok, to čo bude, každý jeden deň. :) :*

8 Elwin Elwin | E-mail | Web | 22. prosince 2014 v 17:31 | Reagovat

[1]: no tak to mě ani nehne jako :D ale jsem ráda, že se článek líbil :)
jojo, prý dospělá, no uvnitř dítě ;)

[2]: děkuju! A těší mě, že nejsem sama, kdo si se svým věkem nic moc nespojuje, ono je to děsně složité. Každopádně! Pevné nervy ve zkouškovém, ničeho se neboj, nepodceň učení a všechno zvládneš ;) odpočívej a tak, nepřeháněj to, všeho s mírou, znáš to :) držím palce! A na tchyni se vyprdni :D je chytrá jak rádio tyjo :D

[3]: to je fakt, takže je mi tak 8, super :D a nejsem si jistá, že zrovna ke mně by měl někdo vzhlížet :D zase tak povolaná nejsem :D ;)

[4]: to je ale klasika snad u všech :D a nejlepší je, jak jsme jako malí říkali, že je nám 3 a PŮL! To půl bylo děsně důležitý, žejo :D nebylo to jen tak :D

[5]: no jo, ono 18 je podle mě děsně přeceňovanej věk, protože spousta lidí sice už má nakročeno k dospělosti, ale ještě tam pořád nedošli. A taky je otázkou, jestli je o co stát :)

[7]: má nejdražší, mnohokrát děkuju :* myslím, že ty jsi dokázala mnohé, tvé články čteme s nadšením, dokážeš v nás probudit všechny pocity a i přes to, že tě tví čtenáři znají jen virtuálně, mají tě moc rádi :* a to není jen tak ;)

9 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 26. prosince 2014 v 14:32 | Reagovat

Elwin, zlatíčko.... tak až dnes som sa k tebe dostala, čo ma mrzí... ale úprimne, tvojou odpoveďou v komentári si ma veľmi dojala a naozaj rozplakala.... v dobrom. :) Netušila som to. Je to asi jeden z tých krásnych vianočných prekvapení.... :) ja ďakujem, za tvoje slová ♥ a krásne a čarovné Vianoce plné lásky a pohody ti prajem. Verím, že boli presne také aké si chcela.... :*

10 Kika Kika | E-mail | Web | 4. ledna 2015 v 17:52 | Reagovat

Je mi jen o rok víc (mimochodem většina mých kamarádek v den svých 25tin měla lehkou depresi, nebo aspoň pár dní poté :D) každopádně všechno to přijde, pomalu zvládneš být ten pracující dospělý člověk, budeš mít magisterský titul, možná přijdou i ty dráčata. Už to není jako dřív, kdy člověk musel hrozně rychle dospět. Buďme za to rádi a sakra MEGA GRATULACE za ty dva články v MF, doufám, že máš aspoň pět výtisků a alespoň jeden vystřižený a zarámovaný ;)

11 Elwin Elwin | E-mail | Web | 4. ledna 2015 v 19:32 | Reagovat

[10]: páni, teď se neuraz, ber to jako poklonu, protože jsem myslela, že jsi starší :) no, tak to je ale super! Hej, dává mi to naději, že jednou, až budu velká, budu jako ty! JUCHUUU!!!!
Tak. Jo, máš pravdu, je super, že máme dost času, studiem si můžeme prodloužit mládí a bezstarostnost a tak :) A k MF děkuju, výtisk mám sice jen jeden od každého, ale mám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama