Slečna Elsa

2. února 2015 v 10:45 | Elwin Smaragdová |  Knižní výzva 2015
Nic nebude jako dřív a je jedno, co říkají. Všechno se mění a ač nechce, nelíbí se jí to, nemůže proti tomu nic udělat. Věděla to, tušila, samotnou ji překvapovalo, že se ještě pořád drželi, nebyli normální a jejich život hraničil se vším. Nebylo divu, přesto ji to zasáhlo, o to více, že... S grácií a bez jediné slzy. Tak automaticky.


Elsa je devatenáctiletá dívka užívající si prázdniny v horském hotelu, trochu unuděné děvče, které svět kolem pozoruje s notnou dávkou ironie, neváhající ji použít jako zbraň vůči světu. Vše kolem komentuje s vtipem, někdy příliš ostře, ale na rány se neohlíží, zvlášť, když ji nebolí. Klidné léto, trochu snobské, vzduch je jak šampaňské, a pak se vše mění, aby nic nemohlo být znovu jako dřív. Tušila to, když dopis dostala, její první myšlenka patřila otci, trochu se o něj bála, nedovedla si představit, co jí asi píšou, ale bála se toho, přitom samu sebe přesvědčovala, že slova ublížit nemohou. Usedla na okenní římsu a s nadhledem sobě vlastním se zasnila, co kdyby spadla, mohla by se zabít a pak by se v novinách objevil o její smrti článek. Pravděpodobně by napsali, že se zabila kvůli nešťastné lásce. Jaká hloupost! Nešťastná láska.
Matčino psaní sice započalo zdvořilosntími frázemi, ale Elsu jen zdržují a nevěří jim jejich příjemnost, protože matka nepíše jen tak, to tedy rozhodně ne. Má k tomu důvod a ona ho chce vědět, hned, honem. Proč píše? A už je to tu, otec musí splatit dluh, třicet tisíc, směšná částka? No to určitě. Pokud by nezaplatil, půjde do vězení a to by jejich rodinu definitivně zničilo. Protože veřejné mínění a pověst jsou tím nejdůležitějším. A protože otec karty rád a jeho přátelé už mu odmítají půjčit, mohla by Elsa požádat obchodníka s uměním, pana Dorsdaye. Ten je neodmítne, matka i otec jsou o tom přesvědčení, peníze půjčí a otec je samozřejmě vrátí. Pro pana Dorsdaye to nic nebude, taky co je to, pouhých třicet tisíc, nis, směšná částka, samozřejmě. A vše ať pošlou doktoru Fialovi, adresa zůstává. Ale rychle, jinak otec nebude moci být zachráněn.
Ještě před několika málo minutami Elsa toho podivného muže zesměšňovala, ironicky komentovala a teď? Teď za ním má jít a požádat ho o peníze pro otece. Adresátem zůstává Fiala. Ale co když Dorsday odmítne? Co potom? Sama najednou nechápe, proč si nic nevydělala, mohla by otci půjčit. Jenže třicet tisíc by jistojistě neměla. A také nic neumí, nic se nenaučila, nemá, jak by peníze vydělala. Je krásná, ano, jistě, je krásná, ale to je vše. Její krása je jejím bohatstvím, štítem a jměním. A Dorsday ji určitě ocení, prý nedávno prodal rubín, nikdo neví, za koli a odkud ho vzal, ale pravda to bude. Ano, peníze má, není se čeho bát, jistě je rád půjčí. Navíc se s otcem znají. Ne, neodmítne ji, neodmítne, nesmí. Před zrcadlem zkoumá vlastní krásu, je sama sebou oslněna, pyšná na své plavé vlasy, vybírá vhodné oblečení a vhodnou dobu, kdy poprosit, jak a kde. Ale opravdu jí to sluší.
Pan Dorsday jen pokyvuje hlavou, poslouchá náhle pokornou mladou dívku, které černý šál tak nesmírně sluší. Směje se podivnému vtipu, kdy částku zvýší na milion, protože oproti milionu je třocet tisíc opravdu k smíchu. Ano, půjčí, proč by nepůjčil, již jednou otce zachránil, rád pomůže. Ale drahá slečno Elso, všechno něco stojí a i tato pomoc má svou cenu, ač se jedná o nepatrnou částku. Všechno má svou cenu a ty, ty se mi ukážeš nahá. Protože krásu umím ocenit.

Elsa se ocitá v pasti, ze které není úniku, s vědomím, že ji vlastní rodiče zaprodali, snaží se starého muže obelstít, doufá v jeho smrt a zároveň se stává v myšlenkách a představách náhradou otce. Vše, co vždy chtěla, ale v čem bránily konvence, vše se může splnit a ona pak začne nový život. Protože se neprodá, nikdy se neprodá, jenom darovat, to je to jediné, co je ochotná udělat, daruje se. Přepočítá veronal, chvilku uvažuje nad vlastní smrtí a zda je prášku dost, aby pak, oděná jen do kabátu, vstoupila do hotelu a jako lidstvo dříve, užívala si svou nahotu, laškovala s představou, že na to někdo přijde, koketně se usmívala na muže a zároveň umírala strachy, protože s ním nechtěla být sama. Doufala v záchranu zvenčí, doufala, že když číšník donese kávu staré dámě, ale už ne onumu páru, pak se zachrání, něco, cokoliv se stane a ona bude zachráněná. Opitá myšlenkami vchází do hudebního sálonku, kde u okna stojí pan Dorsday, hudba hraje a ona se na něj dívá, láká ho pohledem, chce jen naznačit, že je nahá, připravená, ale pak náhle stojí nahá, překvapená, zmatená a omdlévá. Jako by se její tělo vzbouřilo a odmítlo revoltu proti společnosti, vypovídá službu a dívka se zdá býti mimo sebe, však každičké slovo vnímající a nad vším stále uvažující, ač zvráceně, přesto. Ale stal se skandál, její tetu zajímá jen to, jistě Elsa není psychicky v pořádku, tohle by své rodině nikdy nezpůsobila. Dívka sama myslí jen na to, že zachránila otce, protože podmínku splnila, slyší vše kolem sebe a strach, smutek, pomluva, to vše ničí vítazný pocit a euforii, další život se pro ni stává nemožným, znovuzrozedit se nelze a tak procitá na kratičký moment, vypije všechen veronal a znovu upadá do letargie. Sny a představy se mísí a ona letí, letí, letí...

Co Arthur Schnitzler vyzkoušel již dříve, použil znovu a vznikla další novela napsaná vnitřním monologem, který, ač subjektivní, dovoluje čtenáři poznat společnost, které vládnou konvence, peníze a postavení. Proti tomu všemu se devatenáctiletá hrdinka bouří a snaží se být jiná, někdy konvencím podléhá, jindy se vymyká, ale přesto je semletá. A ačkoliv ji nelze glorifikovat jakožto oběť kapitalistické společnosti, i ta má na její sebevraždě svůj podíl, stejně jako nefungující rodina, kde je vše jen na oko. Fräulein Else.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 2. února 2015 v 17:13 | Reagovat

Přišla jsem z práce, udělala večeři a zasedla k tvé "četbě", úžasné spojení-díky Elwin! ;-)

2 Elwin Elwin | E-mail | Web | 2. února 2015 v 18:00 | Reagovat

[1]: opožděně dobrou chuť a děkuju za pochvalu, doporučuju originál, je to úžasné dílo, čte se opravdu samo :)
poklidný večer a celý pracovní týden (s co nejméně lízající holčičkami)

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 2. února 2015 v 18:02 | Reagovat

[2]: Elwin dneska zase nade mnou stál takový postarší mladík (tak 40let) kterému kapaly kapky z nosu (fakt kapky), asi milimetr od mého kabátu! To byla chuťovka! :-(

4 Sugr Sugr | E-mail | Web | 2. února 2015 v 18:03 | Reagovat

[2]: ... a taky ti přeji krásný týden, ať se ti daří na všech frontách! ;-)

5 Elwin Elwin | E-mail | Web | 2. února 2015 v 21:17 | Reagovat

[3]: řekla bych, že máš vyloženě cestovní štěstí na spolupasažéry :( ach jo, někdy to nechápu, že se ti lidé chovají jak prasátka :(
děkuju moc :*

6 sarushef sarushef | Web | 3. února 2015 v 13:14 | Reagovat

to zní moc moc dobře!

7 Popelka Popelka | Web | 4. února 2015 v 14:29 | Reagovat

Páni, ta knížka zní skvěle, ale muselo to být hrozný psycho, ne?
Mimochodem , broučku, píšeš precizně a báječně, úplně mi tvé formulace berou dech :*

8 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 10. února 2015 v 18:51 | Reagovat

Super shrnutí :)) Mám ráda tenhle typ knih, snad se k ní jednou dostanu :))

9 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 14. února 2015 v 23:07 | Reagovat

dosť silný príbeh... myslím, že toto by bolo také jedno z tých napínavých čítaní. Opísala si to veľmi krásne, je to pútavé už len z tvojho popisu... :)

10 Elwin Elwin | E-mail | Web | 15. února 2015 v 12:29 | Reagovat

[7]: tak naštěstí to má jenom nějakých 80 stránek, je to novela, takže dobré :D ale víš co, ono spousta věcí není z prvního přečtení zřejmá, rozepsala jsem se tak jenom proto, že to bylo téma klausury :D takže jsem měla látku maximálně nastudovanou :D a určitě zkus, za dvě hodinky máš přečteno a je to zajímavé a nesmírně dobře se to čte :)
Jinak teda děkuju moc za pochvalu :*

[8]: pokud se ti tohle líbí, tak rozhodně neváhej! Bylo to opravdu skvělé :)

[9]: děkuju, má milá :* ono naštěstí z četby samotné některé jevy nevyplynou, takže to není tak strašlivé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama