Miluj svoji školu, miluj svůj život

1. března 2015 v 17:06 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Tak lehce se to říká, když má člověk volna nad hlavu, maličko se nudí a vlastně se děsně těší na všechny ty budoucí zajímavé hodiny, kterého v novém akademickém roce čekají. Vyloženě se nemůže dočkat. A pak to najednou všechno přijde a onen lákavý opar je v trapu. Obzvlášť ve chvíli, kdy je váš rozvrh na zabití.


Za to poslední samozřejmě můžu nadávat jen sobě, protože já si ho sestavila tak dementně a já sama sobě určila, že budu v pondělí, středu a ve čtvrtek jezdit jenom na jednu hodinu, což má samozřejmě svoje výhody, ale zničí to celý den. A jenom já si vybrala jeden jistý blokový seminář, který mě maličko ničí.
Nejde ani tak o téma, které je mimochodem nesmírně zajímavé. Německy Grammatikalisierung, čili gramatikalizace? Jednoduše řečeno, procesy vzniku gramatiky. Pokud tedy nějaká gramatika vznikla, existuje a pokud ji vůbec potřebujeme. Tak nějak vypadaly první tři hodiny, kdy nás vyučující donutil popřít všechno, co jsme se naučili. Diachronní lingvistika? K čemu? Stačí přece jenom lingvistika. Staré jazyky? Proč staré? A kde je důkaz, že jsou staré? Stačí snad jen jazyky. A tak dál. Po lehce filozofických hodinách samozřejmě dorazila lingvistika ve své čisté podobě, ale ani tím neztrácí přednášky na půvabu. Co jim ale značně ubírá, je časový plán. Celkem blok trvá 5 dní, rozdělen do dvou týdnů a to tak, že tento týden se konal ve čtvrtek, pátek a v sobotu, další týden už jen čtvrtek a pátek. 9:45 - 11:15, 13:15 - 14:45 a 15:00 - 16:30. Ne, nemám problém s tím, že jsem ve škole celý den vlastně a do půl 5., takže doma jsem chvilku před 6. Mám, resp. jsem měla problém se sobotou. Ze sedmi dní v týdnu ve škole 6? Jo, to vás může potkat snad jen na vysoké.

Druhá část nadpisu přijde ke slovu teď. Jedna z mých velmi blízkých kamarádek tak nějak efektivně podkopává všechno, co řeknu a protože mě to už nehorázně štve, přestává být kamarádkou. Protože sakra, já nejsem malé děcko, aby mi říkala, kde budeme ve třídě sedět. Pokud chci sedět vpředu, tak tam chci sedět a nikdo ji nenutí, aby seděla vedle mě. Pokud jedu do Drážďan na semestr, tak prostě jedu na semestr a vůbec mě nezajímá její za*raný názor o tom, že mi to nic nedá.
A když už jsme u toho, víte, co je to osobní život? Já totiž ne. Je evidentně potřeba, abych nespala a doháněla věci do školy a pak se dozvěděla, že se s Milým sejdeme na 15 minut, protože mě přece nebude okrádat o čas (a vím, že to čteš a netrápí mě to, musím se někde vypsat). A dodat spoustu krásných ironických vět, protože to přesně potřebuju slyšet, protože přesně to je to, co povčerejším docela děsivém vyříkávání si chci číst, ironii až to bolí.

Jo, můj život je zase jednou neskonale báječný.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 1. března 2015 v 19:36 | Reagovat

... ale no. :) Urob veľký nádych, veľký výdych... pekne sa usmej na monitor a čítaj. Toto je pominuteľné obdobie. Chvíľu je dobre, chvíľu nie. Chvíľu skáčeš radosťou, saješ do seba všetko krásne a chvíľu prší a prší... až si celá mokrá. Školu zvládneš. Ja o tom nemám ani najmenšie pochybenie, lebo už nejedenkrát som od teba čítala ako vynikajúco si všetko zvládla. Si úžasná a tak, aj keď ťa škola oberá o tvoj osobný život, neboj. Raz ti to v budúcnosti nahradí iným spôsobom.
Kamarátku si nevšímaj. Vieš ako sa hovorí... ten kto chce ísť s tebou, pôjde, kto nie, opustí ťa. Ale ty sa svojho cieľa nevzdávaj, len kráčaj ďalej. Takže ešte raz... nádych a výdych a pekne krásne pokračuj v tom, čo si si začala. Bude to dobre. Všetko. :* mám ťa rada ♥

2 Anafory Anafory | E-mail | Web | 1. března 2015 v 22:10 | Reagovat

Já mám jen tři dny a zoufale čekám, až mi někdo řekne, že jsem lenoch (anebo umělec?)...

3 tardis-blue tardis-blue | E-mail | Web | 2. března 2015 v 13:07 | Reagovat

Zlatoo... :-/ Nesnáším, když se zlobíš :( na tu trubku se vykašli, neví co mluvi, tak ji prostě odšmikni, nebo jí řekn, ať už ti dá svátek. Snad to pomůže :)
Jiank s tou školou... No taky to mám na pytel, ale sestavujeme si to samy, tak co :D A naopak blokové přednášky miluju, aspoň se tomu tématu můžu fakt věnovat, jen mít jednu v sobotu je na blbý no :-/ To neříkám. Ale za chvíli to skončí :)
15 minut je málo, ale lepší než 0, musíš si užít každý okamžik i když jich je vždycky méně, než bychom chtěly :(

4 Sugr Sugr | E-mail | Web | 2. března 2015 v 18:25 | Reagovat

Ta poslední věta je to nejkrásnější co jde číst! ;-) Jsem moc ráda, že to tak máš Elwin - gratuluji! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama