Atlas mraků

28. června 2015 v 17:04 | Elwin Smaragdová |  Knižní výzva 2015
Nezáleží na tom, v jaké době žijeme, jaký řád v naší společnosti panuje a čím se snazíme být. Někdy se náš příběh dostane mnohem dál a někdy jsou naše duše ozvěnou minulosti. Náš život ovlivní sebenepatrnější událost a běh osudu už nikdy nelze zvrátit.


Adam se plaví ze Spojených států k ostrůvkům u Nového Zélandu a zase zpátky, aby jakožto notář dohlédl na jisté záležitosti. Ve svém deníku zapisuje rozporuplné myšlenky a pocity z kolonizace a násilného zavedení křesťanství mezi domorodci. Zároveň získává svého jediného přítele, lékaře, který se ho snaží zachránit před nebezpečným parazitem a podává mu pravidelně léky. Nebýt náhodou zachráněného domorodce, který se dostal na palubu lodi, Adam by tuto velkolepou léčbu nepřežil. Jakmile se opravdu zotaví, chce se připojit k abolicionistům a pomoci zrušit otroctví. S oním "žebříkem evoluce", podle kterého jsou domorodci ti nejméně vyvinutí, totiž nesouhlasí.
Bohém a hudební skladatel Robert Frobisher doslova prchá ze své rodné Anglie do Belgie v roce 1931. Uchází se o místo pomocníka hudebního skladatele Vyvyana Ayrse, které přes počáteční špatný dojem nakonec opravdu získá. Naplněn zážitky píše dopisy svému drahému příteli, fyzikovi Rufusovi Sixsmithovi. Popisuje obtížnou a zdlouhavou práci, románek s Ayrsovou manželkou a také nesnesitelnou Evu, dceru, která se po návratu ze Švýcarska mění a Robert nabývá dojmu, že k němu vzplanula láskou. Bohužel ale práce přestává být prací, Ayrs jen vykrádá Robertovu tvorbu a ten prchá, aby vyznal své city Evě, která... miluje trochu jiného tmavovlasého a nepochopeného muže, se kterým se stihla zasnoubit. A tak skladatel dotvoří své vrcholné dílo Atlas mraků, pošle milovanému Rufusovi poslední dopis i s deníkem cestovale Adama Erwiga a zastřelí se s vědomím, že se jistě brzy zrodí do nového života.
70. léta zastihují Luisu Reyovou v bulvárním plátku Spyglass a uvězní ji ve výtahu s britským fyzikem Rufusem Sixsmithem, který jí během výpadku proudu povykládá některé pikantnosti a z důvodů sobě neznámých předá část dobpisů od drahého Roberta. Sixsmith mimojiné kritizoval energetickou společnost Seaboard a Luisa toho využívá, sama má pocit, že je zde něco špatně. Čím blíže odhalení se ocitá, tím více mrtvých se kolem objevuje. Umírá SIxsmith, vedení společnosti a málem i samotná novinářka. Nakonec jí ale pomůže odejitý Joe Napier, Luisa dá dohromady prvního sólokapra a také dostává zbytek dopisů od Roberta Frobishera.
Ne vždy znamená úspěch i peníze, o čemž se přesvědčuje v 21. století i vydavatel Timothy Cavendish. Z problémů ho dostává bratr a platí mu útočiště ve venkovském hotelu Aurora, ze kterého se ovšem druhý den ráno vyklube domov důchodců. Timothy nepřestává věřit, že se bratr spletl, že se jedná o ukrutný omyl, ale nikdo mu nevěří, nikho blábolení starého pána neposlouchá a když se tento nový obyvatel pokusí utéct, skončí s mrtvicí. Nehází však flintu do žita, dění kolem sebe komentuje se značnou ironií a ač se tváří, že přistoupil na děsivý režim, plánuje s několika odvážnými útěk. Navzdory problémům a několika vratkým místům se skupinka důchodců ocitá znova mezi živými a rozchází se každý svou cestou. Cavendish se vrací, zážitky sepisuje a kniha je zfilmována. Také získává zbeletrizovanou podobu Poločasů rozpadu od Luisy Reyové.
Z dystopické budoucnosti promlouvá záznam rozhovoru archiváře a jídlonošky typu Sonmi~451. Sonmi je klon upravený tak, aby mohl po dobu 12 let pracovat 19 hodin denně a jediné, co ke své výživě vyžadoval, bylo Mýdlo, speciální substance. Dívka pracuje u Papá Songa a trochu závidí jídlonoškám, které si odsloužily již 12 let, splatily investici a odešly do Ráje na Havaj. Těší se, až se tam také dostane. Do jednotvárnosti dnů přibude Juna~939, která ale začne vykazovat deviantní chování a je zastřelená. Stejné příznaky však u sebe začne brzy pozorovat i Sonmi. Její příběh však nekončí tak rychle. Povznesená jídlonoška prchá s pomocí od Papá Songa na univerzitu, kde získá vzdělání a na oplátku se má podrobit různým testům. Sonmi tu poznává mladíka jménem Hae-Ju a během razie na univerzitě spolu uniknou. Mladík patří k Unii a ukazuje jídlonošce svět takový, jakým opravdu je. Po 12 letech nepřichází pro servanty žádný ráj, ale smrt a zpracování do substance Mýdla. Sonmi sepisuje Deklaraci, je zatčená a má být popravená. Před smrtí ale hovoří s historikem, do kterého zaseje semínka pochybností a také si plní své poslední přání - vidět film Hrůzostrašná muka Timothyho Cavendishe.
Post-apokalyptická budoucnost navrací lidstvo ke kořenům a primitivnímu způsobu života. Zachry dosáhl požehnaného věku a vyprácí teď příběh ze svého mládí, snad jen díky bohyni Sonmi přežil a může teď vyprávět. Vše začíná únosem jeho bratra a zavražděním otce klanem primitivních Konů. Chlapec přežil a utíká domů, kde však nikdy neprozradí, co se opravdu stalo. Když k břehům připlouvá loď Jasnozřivých, aby vyměnili zboží, mění se život Zachryho k nepoznání. Jasnozřiví totiž nechávají ve vesnici jednu ze svých, ženu Meronym, která má během 6 měsíců studovat jejich život a přiučit se všemu novému. Žít bude u Zachryho. Ten jí nevěří, podezřívá a hledá stále nové a nové důvody, proč by se měla Meronym vrátit a proč je špatná. Nakonec se však mezi nimi zrodí přátelství, které se upevní výstupem na sopku Mauna Kea, na které dle pověstí místních bydlí ďábel. Oba se sice v pořádku vrátí, ale klid ve vesnici dlouho nezůstane. Vesnice je napadená Kony, kteří spoustu obyvatel zabijí a zbytek zotročí. Také Zachryho potkává stejný osud, ale je díky Meronym zachráněn a pomáhá jí dostat se k lodi Jasnozřivých, aby se mohla vrátit domů. Cestou je chlapec zraněn a upadá do bezvědomí. Žena se proto rozhodne, že ho raději vezme sebou, protože ponechat ho na pláži by pro něj znamenalo smrt.

Obdivuhodné dílo s obdivuhodným překladem, kdy je každá kapitola napsaná jiným způsobem, jinými jazykovými prostředky, všechny jsou ale pohlcující a dynamické. A ani o drobeček krásy neochudil knihu film. Více takových.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bogardanka Bogardanka | 28. června 2015 v 17:29 | Reagovat

Zrovna to mám rozčítané, a je to pekne epické :)

2 Elwin Elwin | E-mail | Web | 28. června 2015 v 17:34 | Reagovat

[1]: Užij si čtení :) já to dostala v prosinci, přečetla jsem polovinu a pak nebyl čas, teď jsem tu druhou půlku dočetla během 3 dnů, je to úžasné :)

3 Olivka Olivka | E-mail | Web | 28. června 2015 v 20:53 | Reagovat

My jsme na tom byly s kámoškou v kině a od té doby si to chci přečíst. Zanechalo to dojem, který v té době byl ještě potřeba dosložit. Snad mi to už letos vyjde :-)

4 Elwin Elwin | E-mail | Web | 28. června 2015 v 21:39 | Reagovat

[3]: Na film se chci kouknout znova, je neuvěřitelnej! A knížka taky, tak se do ní pust, jak bude čas :)

5 Miky Miky | Web | 28. června 2015 v 21:41 | Reagovat

Zrovna jsem na ten film dneska koukala /asi po stopadesáté/ a říkala si u toho, že si tu knížku musím přečíst znova /asi po dvousté/.
Náhoda.

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 29. června 2015 v 18:09 | Reagovat

Film jsem viděla asi stokrát. Knížku jsem nečetla, film mi naplnil zcela! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama