Temná strana

10. července 2015 v 17:08 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Některé seriály dokáží pocuchat nervy více než jiné a člověk na ně přesto masochisticky dál kouká, protože ho strhne příběh a nemůže přestat. Výjimečně nemám na mysli Hru o trůny, na kterou jsem se po 3. sérii přestala dívat (ano, kniha a seriál jsou dvě odlišné věci, akceptuju, ale nelíbí se mi seriálový vývoj). Konečně jsem dokoukala Agents od S.H.I.E.L.D. a po závěrečné scéně jsem jen zůstala sedět s otevřenou pusou. Oni si snad dělají srandu?! Takhle si opravdu nepředstavuju odpočinkové sledování seriálů (aneb měla jsem zůstat u vymývání mozku v podobě Vampire Diaries). Jsem zničená, naštvaná a rozhodně chci další sérii, nejlépe hned. A zároveň nechci, jak taky jinak.



(Sledujte ten oslí můstek, co přijde, bude vážně k pokukání.) Sice mi Jemma vyrazila dech tím, jak strašně se změnila, na druhou stranu se není čemu divit, kdoví, jak bych jednala na jejím místě já. (A jsme u podstaty článku, vážení, po 870 znacích o ničem.) Tedy, my víme, jak bychom jednaly, že, my, Elwin I. Smaragdová, prosíme famfáry, ano, děkujeme *usedá na trůn a spokojeně kyne poddaným*
Byla bych rozkošný záporák všech filmů, nadšený věděc, co jde přes mrtvoly. Neváhala bych a klonovala lidskou rasu, jenom proto, abych si s ní pak mohla zvráceně hrát. Protože tohle je přece fascinující, co dokáže radiaktivita s lidským organismem. Je fascinující, co udělá jedovatý plyn. Je to tak neuvěřitelně fascinující.

Dobře, vrátíme se na zem, ale jenom trochu. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak nás chrání a zároveň omezují různá nařízení? A jak stejně postupně spějeme k tomu, že je budeme rušit, abychom mohli třeba klonovat lidi? Pole neorané, plné nádherných tajemství a odpovědí, které bychom už mohli pochopit. A kam bychom se mohli posunout. Co všechno získat (a zároveň ztratit, ale převládá fascinace).
Moci zkoušet, jak se dá lidský jedinec vylepšit. Odstranit slabé články a nahradit je silnými, novými schopnostmi. Nebo naopak zjistit, čím vším se dá onen úžasný a důmyslný výtvor zničit. A kolik můžeme opravdu ostranit a jak daleko zajít, aby přežil, aby se udržel při vědomí. Aby se uzdravil. Aby běhal rychleji a rychleji. Byl silnější a silnější, odolnější, nebezpečnější, mohl tohle a zbavil se tamtoho. A co kdybychom část orgánů nahradili umělými, vložili elektronické součástky, vytvořili něco jako byl Deathlok? Mohli už v zárodečném stádiu vybrat, jaký jedinec se narodí, co bude umět a jak bude vypadat? K čemu bude mít vlohy a co mu naopak nepůjde? Barva vlasů, očí, nic z toho by nebyl problém. Mládí, zdraví, síla.

Ano, omezení tu máme z nějakých důvodů, to nepopírám. Ale tichá fascinace zůstává. A proto vím, že bych nadšeně oblékla černý laboratorní plášť a s šíleneckým žárem v očích zašeptala "heil Hydra" (a prostě heil a ne hail!).

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 n3e n3e | Web | 10. července 2015 v 17:31 | Reagovat

Heil Hydra.
Heil Hydra.

2 Mischelle Mischelle | Web | 10. července 2015 v 17:44 | Reagovat

Hezký článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama