Kirschblume

7. února 2016 v 10:00 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Tak tu máme únor. Procestovala jsem naposledy těch 6 hodin z domova do Drážďan, protože se blíží konec. A to se mi moc nelíbí, akorát s tím nic moc nenadělám. Posledních několik týdnů, které jsem si chtěla užít. Místo toho v posteli brečím, protože jsem něco skončila. Něco, co asi mělo být skončeno, ale stejně to bolí. Po skoro třech letech společné cesty je konec. Protože chci víc. Protože chci něco jiného. Protože nechci vztah a nechci se vázat. Ač mi všechny články na internetu tvrdí, že v tomhle věku se naopak zamiluju do všech vřískajících stvůr v kočárcích, budu slintat nad svatebními šaty a zkoušet si psát své jméno s JEHO příjmením (přátelé, tohle dělám zásadně na začátku vztahu bez ohledu na věk).


Jsem zase na začátku, zase sama. Ukrutně to bolí, ač jsem to byla já, kdo to všechno vyvolal. A tak se z užívání posledního měsíce stalo bloudění a hledání duševního klidu. Hledání něčeho, co jsem stejně nikdo moc neměla, ale aspoň to uvnitř bylo veselé a plné optimismu. Tak to hledám a vypadám u toho jak angorák.
Včera jsem zase jednou vypadla mezi lidi. Ital z jazykového kurzu mi řekl, že se mu líbí, jak se ráda směju a že až budu v létě v Itálii, ať napíšu a uvidíme se. A já napíšu, jestli to teda nepodělám a dám státnice. Mám totiž takový sen, vidět Řím a jeho historii odolávající památky. Akorát jsem to doma nějak nikdy nezmínila a tak se to dozvěděli až před Erasmem. Trochu překvapení. Ale proč říkat všechno hned, no ne? Itálie. Antika. Všechno to, co roky obdivuju z pozvdálí.
Hledám samu sebe a přemýšlím, co přesně chci. Kým přesně chci být a ne, kým ostatní chtějí, abych byla. Někdy musím upřímnost zakopat, ale vře to ve mně. Nebo když vidím, jak někdo všechno osere a já si to musím vyžrat. Štěstí je prostě potvora. Muška jenom zlatá.
Magazíny říkají, že bych měla chtít vážný vztah. A já ho nechci. Chci žít. Cítit vítr ve vlasech, když běžím. Snažit se udržet pravidelné dýchání, mít pocit, že dokážu cokoliv, že letím a že život je skutečný. Utíkat polem a na nic konkrétního nemyslet. Chci ochutnat život, protože jsem se stále jen učila, seděla nad knížkama a vlastně nic moc nezažila. Nebylo kdy, škola škola škola. Ale už se blíží cíl, vidím tu pásku a věřím, že až budu zase o kousíček výš, až budu moct říkat, že studuju doktorát (a nejen říkat), věřím, doufám, že pak bude o něco více času. Že budu moct ochutnat to, co dřív ne. Třeba jako černý pivo s třešňovým sirupem. A že já pivo nerada, protože je moc hořký a sirupy zase nemůžu, protože mě z nich bolí zuby. Ale tohle bylo moc dobrý (až na tu cenu, pravda). Kirschblume.

Chci zase letět, cítit vítr ve vlasech, cítit svobodu, nadšení a veselost. Věřit v budoucnost, věřit v lepší zítřky a nebát se nocí. Chci.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 7. února 2016 v 10:38 | Reagovat

Úžasné Elwin, úžasné slovo "chci"!
Pokud něco chceš, skutečně to dokážeš! Čekat na pana Božského s rukama v klíně, to se ho nedočkáš (dočkáš-li se ho v životě vůbec). :D
Miluješ nyní volnost, poeticky jsi to popsala nejen v tvé poslední větě a věř či ne, rozumím ti až moc dobře. ;-)
Kdybys potřebovala soukromě pokecat, můj mail a mě, znáš už dost dlouho. :-)

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 7. února 2016 v 11:41 | Reagovat

Super! Prajem Ti, aby si si našla dobrú metlu. Na lietanie a aj na vymetanie - tu sa predsa hovorí:"Neue Besen kehren gut, aber die alten fegen die Ecken rein."

Alles Gute, oder nur dsa Beste!

3 Olivka Olivka | Web | 7. února 2016 v 14:17 | Reagovat

Na časopisy kašli, Elwin! Jsou stejně pro lidi, co nevědí, co chtějí a potřebují, aby jim to někdo nenásilnou formou vnutil. To ty rozhodně nejsi, ty moc dobře víš, co chceš, tak se toho drž a užívej života plnými doušky!

4 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. února 2016 v 14:40 | Reagovat

Moc hezky napsané. Je z toho vidět, že jsi plná života. Všechno má svůj čas, říká se ;-)

A teď jsem zjistila, že tu chybí okénko na odběr novinek :-( Prosím :-)

5 Elwin Elwin | E-mail | Web | 7. února 2016 v 14:56 | Reagovat

[1]: Myslela jsem, že jsem ho našla.. vlastně jsem ani na něj nečekala a prakticky mu vysvětlila, že spolu chodíme :D
Děkuju, děkuju Sugr :*

[2]: Danke, König. Alles beste :)

[3]: Děkuju :) no já ti nevím, taková ta jistota toho, že bys teď měla chtít tohle a nebo tamto... :D ale máš pravdu, budem rebelovat! :)

[4]: To je pravda no... a děkuju, mimochochodem. Odběr novinek? Až jsem se začervenala.. jdu ho přidat :)

6 Bels Bels | E-mail | Web | 7. února 2016 v 15:20 | Reagovat

Oni v těch magazínech stejně často píšou hrozné kraviny. Slovo "chci" je hrozně důležité a věřím, že v tvém případě ve spoustě věcí přijde "mám" a "dokázala jsem". :-)

7 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 7. února 2016 v 19:14 | Reagovat

[5]: Díky :-) Do(kto)rka se jde hned přihlásit. Hezký zbytek neděle! :-)

8 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 8. února 2016 v 11:08 | Reagovat

Tak znovu zopakuji to, co jsem psala už nějaké ty články zpět. Napiš, až se budeš pohybovat v místních krajích a někam zajdeme. Vím o pár místech, kde měli a snad ještě mají třešňové/višňové pivo. Sice světlé, ale třináctka - a to je velká krása!

9 Popelka Popelka | Web | 12. února 2016 v 21:35 | Reagovat

Beruško, za týden mě tam máš a proletíme se nad Labem, koukneme na ten most, co kvůli němu UNESCO vyškrtlo Labské údolí ze seznamu Světového dědictví, dáme si kafe a panáka a víno a půjdeme do muzea a já udělám seznam všech památek, které mi musíš ukázat a budeme vzhůru celou noc a povídat si, dokud jedna z nás neusne uprostřed slova a obejmu tě a budeš moct plakat a hlavně  nebudeš sama!

Konce jsou vždycky smutné, ale znamenají nové začátky. Ty jsi úžasná holka a chtít víc není hřích. Chtít víc je odvaha. Odvaha zahodit jistotu a sáhnout po neznámu, které voní sladce a láká divoká, odvážná srdce. A ty jedno takové máš, tak ho nesmíš tísnit v srdci. Potřebuješ vedle sebe někoho, kdo ho nebude poutat a když ses cítila spoutaná, bylo dobře, že jsi udělala ten odvážný krok a natahuješ se po někom, kdo vedle tebe bude stát a bude lítat s tebou. O za týden to budu já, ale budeme doufat, že se brzy objeví i někdo další, kdo tě bude také fyzicky přitahovat :P A když ne, no tak budeš lítat sama. Ono konec konců, lítat prostě chceš a je celkem jedno jak...

10 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 13. února 2016 v 15:12 | Reagovat

Ach zlatíčko :* ... najprv si mi nahnala slzy do očí z ukončeného vzťahu, kde som cítila, že tam láska jednoducho je a potom si mi spôsobila úsmev na tvári z toho ako úprimne si sa vyznala zo snov, ktoré máš. Dievčatko moje, len sa ich drž. Ak bola láska naozaj tak silná, vráti sa ti možno v tom istom tele len s iným myslením, alebo naopak aj s novým telom a ešte krajším príbehom s ním... :) nech je ako chce... vyplač všetky emócie, necíť sa vinná za svoje rozhodnutia a sny, ktoré máš a smelo do toho! Budem ti držať palčeky vždy a vo všetkom do čoho sa pustíš... :* posielam silné objatie, mám ťa rada ♥

11 Teeda Teeda | Web | 21. února 2016 v 23:46 | Reagovat

No teda!
Ze stejných důvodů jsem prchla i já. Prostě holt nechci vdavky, nechci děti, chci víc cítit vítr ve vlasech. :)
Gratuluji k nově nabyté svobodě. Bude to fajn, uvidíš... :)

12 Elwin Elwin | E-mail | Web | 22. února 2016 v 10:09 | Reagovat

[8]: Už se to blíží, víš? V pátek se vracím a potom se musíme vidět! :) děkuju :*

[10]: Děkuju, Jess, jsi na mě tak hodná! Děkuju :*

[11]: Téda, tak já v tom nejsem sama? To je skvělé vědět! Děkuju mimochodem a přeji jen to nejlepší, vítr ve vlasech a tak :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama