Týden a pan Šeďa

4. března 2016 v 20:39 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Dnes je to týden, co jsem se vrátila z pohádky zase do všedních dnů. A nutno podotknout, že smutnění trvalo přes víkend, déle ne. Svým způsobem není důvod, jednou se tam zase vrátím a bude to o to lepší, že už něco málo vím. Tak proč smutnit, když se to stalo a bylo to skvělé, až na nějaké ty zádrhele?


Nutno podotknout, že poslední dva dny v Drážďanech byly děsivé. Jednak jsem měla děsnou depku, druhak jsem kolosálně nestíhala. Ale měla jsem to naplánované. Poslední den v onom nádherném městě na Labi strávím procházením oblíbených míst, focením a loučením se. Realita? Balení, knihovna, rychlý nákup, stres a neochota jít spát. Balení bylo mimochodem hrozné. Narvat všechno do dvou kufrů se zdálo jako mission impossible. Nakonec to ak i bylo - měla jsem ještě dvě igelitky :D Knihovna, ach má úžasná milovaný knihovna. Měla jsem v plánu být tam jednou do té půlnoci, kdy se zavírá. A nevyšlo to. Tentokrát. Tak snad příště. Stejně jako to loučení. Spolubydlící prakticky netušili, kdy odjíždím a poslední večer jsem strávila s kamarádem Čechem, kterej mi vykládal, jak na doktorát nemusím, protože v Německu si i s Mgr. najdu mnohem lépe placenou práci. Nebo dojet a udělat si doktorát v Německu.
V pátek ráno jsem vstávala nechutně brzy, dobalila poslední věci a už jen čekala a loučila. Jednoho spolubydlícího jsem tím vyloženě vykolejila a rychle si na mě bral ještě kontakt. Potom zase pro změnu mě vykolejil hausmeister, když mi oznámil, že uklizená kuchyň vypadá jinak a já mu oznámila, že nemíním uklízet bordel, kterej tu je už bůhvíjak dlouho a nikdo to neuklízí. Tak mi ostentativně předvedl, jak je snadné vydrhnout sporák, odkývala jsem mu to, podepsala papír a byla oficiálně propuštěná.

Doma mají zatím radost, ač si myslím, že je to brzo přejde. A já mám tři měsíce do státnic. Co to pro mě znamená? Že koukám na seriály, na filmy a čtu knížky, co jsem dostala na Vánoce. Že píšu povídku, správně jste to uhádli!!! Někteří si možná pamatujete na projekt 50 stínů pana Šedi. Propagovala ho na blogu i Temnářka, rok dva tam celkem dost lidí posílalo povídky, jenže teď to usnulo. Tak se pouštím do propagace znovu, protože je to docela snadná cesta, jak povídku někam vecpat a vidět své jméno v knížce :) máte čas, nápad a chuť? Pojďte do toho! Když vzali moji věc, vezmou i vás!
Kromě psaní a nějakého pozvolného učení se snažím shodit kila nabraná v zemi zaslíbené. To byste netušili, jak rychle to jde nahoru a jak se tomu nechce dolů. A mě to štve, hodně mě to štve, protože si dost živě pamatuju, jak jsem vypadala v létě, kdy jsem chodila běhat. Strašně jsem zlenivěla, úplně něuvěřitelně. Až je to trapný, jaká jsem kůže líná. Takže opravdu pomaloučku polehoučku ubírám sladkostí, změnšuju porce a snažím se zas cvičit. Je to děs, vážení! A největší to, jak vypadám :D A to přesně musíme změnit!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 5. března 2016 v 7:45 | Reagovat

Doma budou mít radost z tebe vždycky, i když to nedávají tak znát, neboj! Kdyby ne, víš kde mě najdeš! :-D  ;-)

2 Bels Bels | E-mail | Web | 5. března 2016 v 14:57 | Reagovat

Ach to sladký a to hubnutí. :D Nezapomeň se podělit o to, co všechno čteš a co jsi všechno viděla, to je vždycky nesmírně inspirující. :3

3 Elwin Elwin | E-mail | Web | 5. března 2016 v 18:51 | Reagovat

[1]: Díky, Sugr, kdyby něco, zajdu k tobě :D ale nevím, jestli pak budeš mít radost ty :D :D

[2]: Věčný to souboj mezi chutí a něčím jako je štíhlá linie :D
Určitě se podělím, to se neboj, o čem jiném bych sem pak psala? :D

4 Sugr Sugr | E-mail | 6. března 2016 v 19:42 | Reagovat

[3]: Určitě!

5 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 13. března 2016 v 10:40 | Reagovat

ehm... s tými kilami som na tom podobne. Do toho ešte moje hormóny si robia čo chcú a hneď ťa na moment ovládne nechuť, obžerstvo, lenivosť a depka a následne za pár hodín nevieš ako si vytrhnúť vrtulu zo zadku. :) Navyše si hľadám novú cvičiteľku pilatesu, lebo som zistila, že som do terajšieho cvičenia vpustila veľké množstvo súkromia a dopadlo to zle.
Tú poviedku si potom rada prečítam, tak ak ju napíšeš, hoď aspoň odkaz, kde ťa nájdem ;)...
Všetko sa dá zvládnuť, len to chce čas, žiadne náhlenie sa a krôčik po krôčiku dôjdeš tam kam treba a zmeníš trebárs aj nemožné :) :*

6 Bludička Bludička | E-mail | Web | 18. března 2016 v 11:13 | Reagovat

Konce jsou občas smutné, ale o to radostnější pak zase bude období těšení a návratu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama