Stááátnice hotové! Juch!!!!

16. června 2016 v 20:19 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Uznávám, že mi nadpisy článků vyloženě jdou a rozhodně si je nepletu s výkřiky na sociálních sítích. Absolutně ne. A když jsme si ujasnili tohle, tak se můžem vrhnout na vyprávění o tom, jak jsem si včera zas jednou sáhla na dno.


Ve vlaku jsem si ještě pročetla volitelná témata a zamířila za kamarádkou, která tou dobou za sebou měla státnice z latiny, překladu a obhajobu diplomky u nás. Jak to dokázala se mě neptejte, je prostě skvělá. Jen narozdíl od některých neměla tolik času na germanistiku, ale nakonec se ukázalo, že to nebyla vůbec tragédie. Preventivně si nechala odvykládat literaturu mezi válkami, rozdíl mezi modernou a avantgardou a jely jsme na katedru. V tramvaji jsem se debilně usmívala na jednoho vyučujícího, který mi neuvěřitelně vysmátý výraz oplatil. A že jsme dorazily až 15 minut před začátkem nebyla vůbec chyba, protože kumulace vyděšených a na poslední chvíli šprtajících studentů je na palici.
Nakonec byly na 15 lidí 2 komise, moje maličkost si samozřejmě vyžrala tu o něco zákeřnější. Ne snad, že bych s tím nepočítala, ale když jsem viděla, jak je pan medievista v tramvaji vysmátý a i bývalá vedoucí katedry byla evidentně skvěle naladěná, začalo mi být líto, že se musím odebrat o dvě patra níž. Tak jako tak jsem se nahrnula ke zkoušení první ještě s jedním pánem a nastal onen osudový okamžik. Je vlastně docela dost jedno, jak moc brutálně se učíte, když si vytáhnete pokryplenou otázku, nenaděláte nic. Vytáhnout si gramatiku a dostat morfologii, kde odvykládáte pojmy, typy morfémů a tvoření slov a skončili jste, je výborná ukázka toho, že já štěstí nikdy mít nebudu. Což se potvrdilo i na literatuře, kde jsem si tasila romantismus. Nic proti romantismu, ale četli jste Novalise? Je to unylý. Je to tragický a hrozný. Po několika stránkách vám slovo "prdel" začne znít jako balzám na uši. Jo, nesnáším romantiky.

Už se vám stalo, že jste na potítku usínali? Ne? Tak vám můžu říct, že je to o ničem. Posloucháte, o čem klábosí vyučující (i kdybyste nechtěli, dveře jsou otevřené a v absolutním tichu slyšíte všechno) a najednou zjistíte, že nad poznámkami klimbáte. Ale to přešlo, jasně že jo. Protože jsem si sedla před vyučující lingvistiky a začala mluvit. Překvapivě jsem říkala všechno, co doma. Překvapivě jsem měla ironické poznámky na prince, kteří navzdory nenasytným drakům jdou a pokoušejí se princeznu zachránit, "i kdyby to bylo sebetěžší"... expresivita v pohádkách, abyste pochopili. Pak padla první otázka a můj mozek se zase jednou vyznamenal. "Najdeme i frazeologii?" "Co je to kurva frazeologie?!" A u toho jsem taky zůstala, abych se zebe vypotila "ale tak jako určitě, ale jenom takovou tu jednodušší, příklad mě teď zrovan nenapadá, ehm...." Víte, co je nejhorší? Když se vás zkoušející zeptá a nechá vás škvařit se ve vlastní šťávě, než na vás vyprskne, co by to teda mělo být. A mnohem horší je, když na vás vyprskne další neznámý pojem. Jako já to beru, že den předtím zkoušela bakaláře a ti tam tu frazeologii měli. A já ji tam neměla a sorry, fakt nenosím v hlavě všechno. Protože jsem si do ní narvala 250 stran informací. K hovnu, všechno k hovnu. Protože jsem nevyjmenovala všechny typy tvoření slov, neřekla ke každému aspoň dva příklady a proboha, já uměla morfémy? No tak to nejde, honem prásknout nějakej cizí pojem, aby bylo vidět, že to ale rozhodně neumím a to, co jsem řekla zatím, to byla zásadní náhoda... půl hodina, byla to jenom půl hodina, ale já po ní byla mrtvá.
A to jsem ještě netušila, co mě čeká na literatuře. Že mi nebude dovoleno souvisle mluvit, takže samozřejmě to ve výsledu bude vypadat debilně. Protože zásadní věc - když někoho zkoušíte, nenecháte ho proboha odvykládat to, co ví. Musíte mu do toho skákat a ptát se na každej detail. Protože nějaké téma? Vůbec, vy chcete přece všechno... Ne, vůbec jsem nemluvila asi 20 minut o něčem, o čem jsem chtěla mluvit jenom tak 8. Takže jakmile se přešlo na romantik, ztratila jsem veškeré zábrany. Byla jsem unavená a proti mě seděl můj nejoblíběnejší vyučující. M. mi vede diplomku a kdybych to tady ještě náhodou nepsala, je geniální. A to není nadsázka. On prostě je geniální. A tak jsem tu látku víceméně vykládala jenom jemu. A nadávala na tu unylost a debilní koukání na měsíc a psaní o ničem. Potom jsem vyzdvihla rozdvojené osobnosti hrdinů a psychické poruchy, podívala se na zkoušejícího a prskla "Hoffmann". Mělo to požadovaný účinek, protože mu zacukaly koutky a kolegyni hned vysvětlil, že to je téma diplomky. A já pokračovala, mlela si to svoje přesně do okamžiku, než jsme se dostali k rozebírání jednoho díla. Pak doktor chtěl slyšet něco, na co jsem stále nemohla přijít, takže v zoufalé snaze mi pomoci (chtěl slyšet, že hlavní hrdina byl prakticky po celou dobu knihy ve starém dole) zvedl můj seznam četby a zeptal se, co to je. A co odpověděla prudce inteligentní skoromagistra Smaragdová? Papír! Ne, já mu fakt řekla, že je to papír.... ne že by nebyl. ale... no. Takže papír.

Od 10 do půl 1. jsme čekali. A bylo to úmorné a děsivé čekání, protože se mi hlavou honily neuvěřitelné scénáře, jak jsem to fakt nedala, jak jsem totálně v prdeli, protože mám v září nastoupit na doktorské a podobně. A že jestli jsem to fakt nedala, tak tu profesorku zabiju, protože tohle je už potřetí, co mě zničila. S jinou slečnou si neměly už co říct k tématu (Psycholingvistika, mimochodem její předmět) a tak si povídaly o kamíncích. Povídaly si. O kamíncích. Bylo nebylo, seděla jsem na státnicích u L. a neměly jsme už nic k tématu, tak jsme si povídaly, jaké nosíme šperky. A zazvonil zvonec a pohádky byl konec...
A pak jsem si konečně mohla oddechnout, protože jsem to udělala. Vlastně všichni moji drazí a nejmilejší to udělali. Kamarádka, která ráno měla strach, že moc neumí, si vytáhla v literatuře žolíka a mohla si vybrat téma. Druhá kamarádka zase místo motivů v jednom romantickém díle mluvila o hudbě a obrazech. Máme to. Ony dvě už jsou paní magistry a já jsem na ně neuvěřitelně pyšná. Já si přes prázdniny napíšu diplomečku (M. se už hlásí o konzultace, když mi třásl pravicí, navrhoval 27. nebo 28., prý napíše. Tak snad myslel červen..) a bude to.

Nakonec si z toho dne nesu hlavně to příjemné. Usmívající se zkoušející, kteří vám opravdu chtějí pomoct. Když si kamarádka vytáhla vývoj, rozplakala se a pak docent honem šel za druhou zkošuející a varoval ji, že je kamarádka nervózní a že na ni musí být hodní. A byli. Vysmátý medievista, který nám všem tak gratuloval. Konečně se usmívající M., který si dokonce vzal sušenky, což normálně zásadně nedělá a ani nezavřel dveře od kabinetu. Soukromá teorie je, že nás chtěl poslouchat, ale hlavně nenápadně. Papír, prostě papír, vážení. A žolík! L. mi třásla rukou a jako by se se mnou loučila. Hrozně se těším, až ji tam v září potkám a ji třeba klepne pepka. Mohla by.

A na úplný závěr článku, který pravděpodobně pro jeho délku nikdo nepřečte - jsem si dost jistá, že bez podpory Barunky a Lenky bych to nedala. Ale o těch mnohem víc v dalších článcích. Pro dnešek se loučím, vážení. Mějte se krásně, skládejte básně a hodně štěstí ke zkouškám, státnicím a všemu! :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 16. června 2016 v 20:27 | Reagovat

Samý smích a samé juch, juch! :-D
Nelze než gratulovat! A já jsem náhodou článek přečetla i přes jeho délku, sice mi to déle trvalo, ale... :-)

2 Olivka Olivka | Web | 16. června 2016 v 22:40 | Reagovat

Gratuluju, Elwin! :-)

3 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 17. června 2016 v 16:47 | Reagovat

Ty jsi skvěláááááá! Gratuluju! Koukám, že máš podobně nešťastnou ruku jako já, ale třeba moje poslední (a doposud jediný) státnice byly dost zajímavý a já táhla krásně. Od tý doby je to zas na hovno a známky v ISu tomu odpovídají..
A absolutně nechápu, jak může někdo na potítku klimbat. Fakt. Ne. :D

4 Elwin Elwin | E-mail | Web | 17. června 2016 v 20:17 | Reagovat

[1]: Děkuju, nejdražší Sugr! Konečně se budu moct taky trochu pověnovat tvému blogovému světu :)

[2]: Děkuju, Olivko! A věř, že za rok se ti fakt smát nebudu ;)

[3]: Děkujuuuuu!Hele ale moje první státnice byly taky víc ok :D nevím, proč. Takže jsme si to na nich evidentně vyžrali a teď budeme mít až do konce smůlu na otázky :D
Víš co, to je i z toho, že jsem šla spát sice v 10 večer, ale usnula tak v 11 a vstávala v 5:10 :D takže... spousta vlivů :D až se ti to stane, přestaneš se divit :D
A teď do zbytku zkouškového pevné nervy a co nejvíc úspěchů! :)

5 Teeda Teeda | Web | 18. června 2016 v 17:14 | Reagovat

Gratuluju.
A jen tak mimochodem, papír je přece správná odpověď. :D

6 Eli Eli | E-mail | Web | 22. června 2016 v 22:59 | Reagovat

Moc gratuluji!! Není nad to něco takového dokázat. Člověku je pak tak krásně... :D A papír jako odpověď je přece perfektní. Dokázala jsi, že umíš analyzovat situaci. :D :D :D Takže si z toho nic nedělej a užívej klidu! :)

7 Elwin Elwin | E-mail | Web | 26. června 2016 v 17:51 | Reagovat

[5]: Děkuju :) a k papíru se nebudu vyjadřovat, stále u té vzpomínky rudnu :D

[6]: Děkuju moc! :) jo, analyzovat situaci, tak rozhodně :D :D :D díky moc, klid už jsem si odbyla, píšu diplomku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama