Druhá hodina padla a já přežila, studentíci taky. Ovšem nastaly dvě komplikace. Jednou z nich je Lotyška, která mlucí spíš anglicky než německy, ale vlastně asi nejlépe španělsky a trochu rusky. A lotyšsky, což je mi ovšem k prdu. Tím pádem nehrozí, že bych si mohla pomáhat češtinou. Ani popel! Druhou komplikaci jsem si způsobila sama, když jsem si udělala vycpávkové slovo z "idiotisch".
Mírný chaos ovládl knihovní stůl zhruba 30 minut před začátkem výuky. Kopírovala jsem jak zběsilá a tím pádem ani neměla moc čas stresovat. Do učebny jsem zamířila kvalitně zatížená horou papírů (stále jsem si neudělala složku, umírám, ztrácím se v chaosu světa....) a bez vody. Kamarádka ještě někam odběhla, já si zašla pro pití a pustila se do toho. Tedy hned na úvod na mě vyběhla Lotyška, ale byla moc milá a sympatická. Takže jsme se nějak domluvily a já byla nucená auf Deutsch. Víte, ono jedna věc je dávat si to německy v lavici, kdy vás nic nepálí. Druhá věc je postavit se před lidi a mluvit, když vás nenapadají výrazy ani nic. A tak se mi stalo to idiotisch.
Nutila jsem studenty, aby spolupracovali. Takže jsme se nehli z místa, dokud mi nedali aspoň dva příklady vedlejších vět. Jenom tak, na úvod a opáčko. Ale dobře, dostala jsem dva příklady, napsala je na tabuli a ukázali jsme si, co jsem potřebovala. Jenže jsem jim chtěla říct, že vím, že to znají, ale chci mít jistotu a zopakovat to s něma. A tak jsem místo "je to jednoduchý, vím" vypustila ono "idiotisch". A tím jsem se zacyklila. Všechno pak bylo idiotisch. Rozdíl mezi als a wenn (když jednou v minulosti vs když kdykoliv jindy)? Idiotisch jednoduché. Moje vydřovací schopnosti? Jo, lidi, já vím, idiotisch. Pojďme si udělat cvičení, ať vím, že to chápete, když tady tak idiotisch plácám. A cvičení? Ano, primitiv a idiotisch. Uff.
Ale fajn, přežili jsme to všichni a příště vím, že nemusím tak hnát a dávat jim tři hory papírů. Pak totiž dorazíte domů a máte opravit dvě povídání "o sobě" a krátké pojednání "mé nejoblíbenější německé slovo". Už jsem to projela, ale opravovat a vyjadřovat vlastní názor? Ani popel. Dneska nožky hore a nic nedělám. Božee, bylo to 90 minut a já jsem mrtvá. Ale bylo to fajn. Docela jsem si to užila. Včetně své akrobacie před tabulí, brutální gestikulace a bafání na studenty. Ehm. Nedivila bych se, kdyby ze mě chytli tiky.
normálně jsem chytla infarkt 
Eliss | 
Mýrný chaos...