Na opačné straně barikády

19. února 2017 v 15:16 | Elwin Smaragdová |  Deníčkoidní věci
Když jsem šla v pátek večer spát, byla jsem zase po dlouhé době fakt šťastná, že mě čeká víkend. Ten se sice už chýlí ke konci, ale mám pro vás menší zpravodaj ze své první hodiny a tak vůbec. Kecy si necháme na koledu a pojďme rovnou na věc!


Máte to taky tak, že jste v pondělí děsně odhodlaní a napumpovaní? A potom ta energie někam mizí... Každopádně jsem si to v pondělí nakráčela do kabinetu jednoho docenta s tím, že mám kouzelný lísteček a hezky jsem mu z něj četla svoje otázky. Jak mu můžu ještě pomoct (kromě toho, že zmizím a nebudu opruzovat), jestli se můžu zapojit do literárního kurzu a především, co mám dělat s těmi 60 zapsanými kredity na zimní semestr?! Výsledkem bylo, že jsem po první hodině prvního dne semestru měla domluvenou jednu zkoušku. Nejdřiv jsem měla radost, ale po přednášce jsem dostala strach, že to nedám. Úplně jsem totiž zapomněla, jak moc je docent geniální. To mám z toho, jak tu stále vychvaluju M. a kdesi cosi, ale že tenhle je další génius, a proto u něj mám napsat disertaci... ne, počkejte, to nedává smysl! Zase se neuvěřitelně ztrapním. Prostě! Pondělí šlo, kamarádka měla hodinu, ale byla skvělá, i když tomu moc nevěří, tak byla. Domů jsem se dotrmácela po čtvrt na 7 a naplánovala si úterý.

A taky jsem dostala strach. Ráno v knihovně to ještě šlo. Zařadila jsem knížky, byla s holkama na obědě a kafi, vytiskla si materiály na hodinu.

Ale čím víc se ten okamžik blížil, tím větší depka na mě padala. Prostě bože!!! Podpora dvou kamarádek sice pomáhala, ale nakonec jste v tom sami, když stojíte před katedrou a koukáte na ty divný výrazy. Ne, to teď kecám. Nikdo se divně neksichtil, dokonce se zasmáli i mým stupidním vtipům. A to je fakt co říct. Jeden přítomný sice děsně vzdychal u testu (anonymního), ale doufám, že se do něj zamiloval a o nic víc nešlo. Už teď je jasný, že se někteří přítomní podcenili a chodí na zbytečně primitivní kurz, ale budiž, aspoň můžu být jen příjemně překvapená.
Ne, víte co? Nebylo to až tak hrozný (hahaha, v pondělí v noci zas nebudu spát a úterý budou muka), docela se na tu další hodinu těším a hlavně jsem zvědavá, co všechno ze studentíků vytáhnu. Pro začátek vím, že všichni máme rádi čokoládu a to bych viděla jako dobré znamení. Nikdo z nich nevypadá jako masový vrah, nikdo na mě nedělal divný obličeje a komunikovali. Pro začátek dobrý.

Čtvrtek mi do rukou konečně přihrál diplom. Promoce jsem totiž tak trochu prošvihla. To je z toho, že v srpnu obhájíte a promoci máte v únoru. Kdo si to má pamatovat, no ne? Takže žádná velká sláva, bez taláru a zakopávání, jenom podpis a přání všeho dobrého se studijní referentou. A předání bonboniéry a písemného díky, že tu pro mě vždycky byla. Vím, že někteří moji spolužáci ji nesnášeli, ale já si nemůžu stěžovat. Když jsem loni řešila dopisování předmětu, pomohla mi a o všem mě informovala, prostě fakt zlatá.


Ano, muselo proběhnout selfie s knihovnou a diplomem. Jinak pro ty z vás, co mají trauma z mého stařeckého čela - tak ano, nechala jsem si ostříhat ofinku. Jsem z toho sama dost v šoku, ale chápete, nemám čelo! (Jak tak na tu fotku koukám, tak už ve čtvrtek jsem měla hezký kruhy pod očima.)
Odpolední porada nepřinesla nic nového, pár informací o chystaných akcích, zkouškách a děsech na doktorandy, ale tím nás děsí od začátku roku, takže jak říkám, stabilní žaludeční vředy.

Pátek byl výjimečně plný školy, tentokrát doktorandský seminář na metafory. Sakra, jsem se ztrapnila na entou. Celý 4 hodiny jsem seděla a neřekla ani popel. Přitom jsem místama věděla, na co se ptají. Ale né, zas mindrák, zas držím hubu a jsem za trotla. Ach jo. Fajn, příště už musím promluvit, protože takhle to úplně nepůjde. A tak si v rámci přípravy na zkoušku z Literárních metod a teorií hledám i věci jako poststrukturalismus, dekonstruktivismus,... Teoreticky bych to měla znát, předpokládám. Prakticky netuším ani popel. Už dlouho jsem nebyla na přednášce trvající 45 minut, během které bych si vyslechla přechod od de Saussura k Derridovi. Za 45 minut! S úvodem do hermeneutiky. Sakra. Sakra. Sakra!

Zítra znovu. Ale víte co? Hrozně se na to zase těším. Těším se na známé tváře, na ty nové děsy a tak vůbec. Bude sranda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sugr sugr | E-mail | Web | 19. února 2017 v 15:39 | Reagovat

Tak jsem si zrovna říkala, jak pak se vede a hle článeček! :-)
Jeden z přítomných děsně vzdychal..., hm..., a to asi když jsi šla kolem měho ne? Nezamiloval on se do tebe, i když ty si myslí, že do testu? :D Ale dost srandy Elwin, když jsem pohlédla na tu fotku, řekla jsem si, že to je nějaké děvče co vyučuješ a pak překvapeně zírala, že jsi to ty!
Ofina tě omladila do takových 16let! Fakt, nekecám, brýle mám jen na dálku. :-D

2 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 20. února 2017 v 13:06 | Reagovat

Awwwwwww, ofináááááá! Vítej v klubu nás "bez čela" (ač je pravda, že zrovna já pod ofinou skrývám čelo obrovitánské!).
A vůbec, úplně tě vidím, jak poskakuješ před tabulí a musí to být velká krása!

3 MaTonka MaTonka | E-mail | Web | 20. února 2017 v 21:10 | Reagovat

Němčina pro negermanisty, to zní pořádně děsivě. Ještě, že to zachraňuješ fotkou z tak útulného, bezpečného prostředí, jakým je knihovna. :D

4 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 21. února 2017 v 11:32 | Reagovat

No vida, už se tu začíná slibně rozjíždět pedagogická kariéra :-) Tak snad se tam nějaký ten masový vrah neskrývá, aby to předčasně neukončil :-D (To už bych se spíš bála toho poststrukturalismu a dekonstruktivismu, protože Derrida... no, raději ho nebudu komentovat, ale měla jsem opravdu velmi silný pocit, že v těch textech od něj není prakticky nic z toho, o čem nám říkali na přednáškách. Brácha přišel s teorií, že ho v reálu nikdo nečte a že se jen perpetuují ty přednášky. Podepisuju.) Ofina i diplom ti každopádně sluší a k obojímu jaksepatří gratuluji ;-)
Jo a taky projevuji vděčnost za všechny studijní referentky! Jsme rády, když můžeme být nápomocny a když to někdo ocení, tak jsme rády dvojnásob :-)

5 Elwin Elwin | E-mail | Web | 21. února 2017 v 20:44 | Reagovat

[1]: Nene, má přítelkyni, takže já to určitě nejsem :D
Fakt? Já mám pocit, že jsem starší, ale děkuju! Jsi zlato!

[2]: Díky díky díky! Já taky, klídek :D ale když ty vypadáš pořád jako víla!
To poskakování mě inspirovalo a dnes jsem to prováděla :D

[3]: Ale není, je to prostě jenom němčina pro všechny, ne jenom pro studenty germanistiky :D já to věděla, že to knihovna zlepší :D

[4]: Nevím, ale řekla bych, že máš divného vida :D Jinak vrah stále není, tak to asi už bude ok.
Ani mi nemluv, další přednáška se točila jenom kolem jeho "vtipu" differénce vs differánce, fakt vtipný, hahaha... ehm. Vůbec, ale vůbec to nedávám. Brácha má pravdu!
A děkuji děkuji!
Ano, jste důležité, tiché, ale důležité! A já jsem vám všem zavázaná za to, co všechno zvládáte! :)

6 Pupa Pupa | Web | 19. dubna 2017 v 19:34 | Reagovat

1) Jsem na tebe tak pyšná! Vsadím se, že tvoje hodiny jsou totálně nejlepší. Už jenom ten arch na značení docházky s obrázky je totálně nejlepší, takže vůbec nemám starost.
2) taky zvažuju ofinu, ale zkoušela jsem si to photoshopovat a docela mě to vyděsilo... :D nicméně tobě to děsně sekne
3) neměj mindrák, jsi dost chytrá, neboj se. A ne jenom chytrá, taky studovaná :P <3

PS: všimni si, že komentuju jeden článek denně - to proto, že si tvé skvělé články postupně dávkuju, aby mi později došly :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama